Victoria & Dimitri

12

Podívala jsem se na Jaxona,,Jak myslíš, že to dopadne??" zeptala jsem se,,Vzhledem k tomu, že Dimitri už ho jednou porazil..... Ale zase uteklo hodně času od té doby a taky nabral snad tunu." No tak tím mě moc nepotěšil.

Celý zápas jsem měla slzy v očích, Dimitri dostal zabrat, měl celý obličej od krve ale ten druhý byl na to hůř. Každou ránu, kterou Dimitri dostal jsem cítila za něj, bolelo mě to za něj.,,Takhle brutální zápas tu ještě nebyl." řekl Jaxon. Vykulila jsem na něj oči,,To myslíš vážně??!" věřte mi já zvládnu cokoliv, nevadí mi krev, řezné rány, ruka v které vybuchla petarda, fakt nic. V jednu chvíli jsem chtěla být i patoložka ale vidět člověka, na kterém vám záleží, jak dostává rány a je celý od krve....... No tak ty vole, tohle je už i na mě moc.

Zápas konečně skončil, oddychla jsem si,,Jdu do šatny." řekla jsem Jaxonovi,,Počkej! To nechceš vědět kdo vyhraje??" zeptal se, ani jsem mu neodpověděla a šla směrem k šatně. Věděla jsem kdo vyhraje, sice to pro někoho mohlo být nejasné ale pro mě to bylo víc než jasné.........

Vstoupila jsem do šatny a nechala spustit pár slz. Rychle jsem si utřela tváře a čekala na Dimitriho.

,,Proč jsi nepočkala na vyhlášení toho kdo vyhraje??" zeptal se,,Protože jsem to dávno věděla." odpověděla jsem,,Vždyť i já jsem z toho byl zmatený.",,Ale já ne." řekla a vyplázla jsem na něj jazyk.,,Radši si sedni!" přikázala jsem mu.

Ošetřila jsem ho a promluvila,,Jaxon říkal, že jsi s ním už zápasil.",,Ano bylo to před dvěma lety, tehdy jsem ho sundal hned." pokračoval,,Tak, myslím, že by si výherce zasloužil odměnu, co?" přitáhnul si mě za pás a přiměl mě si na něj obkročmo sednout,,No, nevím." řekla jsem s úsměvem na tváří. Vášnivě jsem ho políbila, když jsme se odtáhli mrkl na mě a řekl,,Jdi za Jaxonem, za chvíli jsem u tebe, jen se osprchuju a převléknu." jen jsem kývla a dala mu ještě malou pusu.

,,Jaxone,  jak je to vůbec mezi Dimitrim a tím, se kterým zápasil??",,Nickem...Jsou to už od začátku rivalové, nesnášejí se ze všech nejvíc ale důvod neznám, na to se musíš zeptat Dimtriho." jen jsem kývla.

Někdo mě zezadu pevně objal, nebyl to nikdo jiný než on, můj král, můj Bůh. Koukla jsem se na něj a usmála se, úsměv mi opětoval a velmi hluboce a vášnivě mě políbil. Když se ode mě odtáhl zeptal se,,Máš žízeň??" jen jsem přikývla,,Dobře, dojdu pro něco, počkej tu.",,Dobře." odpověděla jsem. Ještě než šel pro pití, věnoval mi malou pusu. Pitomě jsem se culila.

,,Páni, to zírám." hvízdl Jaxon, nechápavě jsem se na něj podívala,,Cože??",,Jak jsi za tak krátkou dobu stihla z arogantního, egoistického, nafoukaného děvkaře udělat  milého, usmívajícího kluka, který nechává své oči jen na jedné??" zeptal se s údivem. Jen jsem pokrčila rameny a pro odlehčení situace jsem se zeptala,,Na které??" v tu chvíli přišel Dimitri i s pitím, které jsem si od něj s vděčným úsměvem převzala a hltavě se napila.,,Na které, co??" zeptal se Dimitri, zřejmě nás zaslechnul,,Ale nic." odpověděla jsem pohotově. Dimitri na mě přimhouřil  oči a Jaxon se začal smát. Po té někam odešel.

,,Zlato, už bychom měli jít.",,Kam??" Dimitri mě zezadu pevně objal, hlavu si položil na mé rameno a svou rukou jel po mém břiše níž,,Tak nejdřív se půjdeme najíst a potom bychom mohli......" zastavila jsem ho když jeho ruka zajela až moc níž,,Jsme na veřejnosti..... A co to mělo být ráno?Že na mě počkáš a nebudeš na mě spěchat, přitom od doby cos to řekl uběhlo jen pár hodin.".