Tahle kapitola byla napsaná dlouho před Bohemian Rhapsody a Infinity War. Jakákoliv podobnost s čímkoliv je čistě náhodná! :D Všimla jsem si pár věcí teď, když jsem to editovala ve vlaku. Za komentáře budu jako vždycky ráda :)
xXx
Severus za sebou s úlevou zavřel dveře. Pohled mu okamžitě padl na mokrou hromádku oblečení pod oknem. Popuzeně zavrtěl hlavou a obrátil pozornost na Harryho sedícího na posteli.
„Co máš v plánu teď?"
Harry se na něj podíval a povytáhl si rukávy svetru. „Až se zahřeju? Nemám páru.... Mým hlavním cílem je neusnout."
Severus povytáhl obočí. „A nepomohlo by ti to spíš?"
Zavrtění hlavou. „Ne. Byl bych potom ještě nepoužitelnější." Severus viděl, jak se otřásl. „Tady je ale strašná klendra!"
„Já myslel, že ty jsi na bojové podmínky zvyklý."
Harry uhnul pohledem. „To neznamená, že bych si v tom liboval."
Severus zrozpačitěl. „Tak se přikryj tou dekou. Dej mi chvíli, a něco s tím provedu." Zarazil se a přemýšlel. Ale co? Ohřát vzduch, teplý pití... možná kakao.... Ale to dolů rozhodně dělat nepůjde. I když by si taky dal... A pak mu to došlo. Usmál se a vytáhl hůlku. Prvním kouzlem vysušil to mokré cosi pod oknem a odlevitoval to na připravenou hromadu se špinavým oblečením. Dalším prohřál vzduch a pak sáhl pro svůj cestovní kotlík.
Opatrně ho rozložil pod oknem a zapálil pod ním ve speciálně připravené přihrádce. Sáhl do šuplíku ve stolu, ze kterého s Bondyho pomocí udělal něco jako ledničku a vyndal z ní sláhev s mlékem. Opatrně k němu přičichl a pak lehce ochutnal. Spokojeně přikývl a nalil mléko do kotlíku.
Otočil se na Harryho, aby se ho zeptal na příchuť, ale ten spal v sedě zachumlaný v dece a vypadal jako spokojená skořicová rolka.
Pousmál se a přisypal speciální kakao. Po chvilce váhání i přiměřenou dávku chilli. Však se Harry nezblázní. Opatrně míchal a když už se kakao skoro vařilo, stáhl plamen a nechal ho jen tak jemně probublávat. Vzal duběnkový med a opatrně ho přidal do kakaa. Přesně sedm kapek.
Zatímco se ingredience spojovaly, rychle si vzal suché oblečení a převlékl se. To, co měl předtím na sobě vysušil kouzlem, kromě trička, které opatrně rozložil na židli. Když už bylo kakao hotové, stáhl plamen na úplné minimum a oběma jim do dvou hrnečků nalil.
Přivoněl k tomu svému a spokojeně se nadechl voňavé páry. Opatrně ucucl a usmál se. Pálivou verzi měl nejradši a tahle byla tak akorát. Přešel k Harrymu a strčil mu hrnek pod nos. Poťouchle sledoval, jak se Harry začal usmívat a pak líně otevřel oči.
„Vstávej ospalče. Nebo to mám snad vypít místo tebe?"
„To ať tě ani nenapadne." Zamumlal Harry a vymotal ruku z deky. Chytil nabízený hrnek a opatrně usrkl. „Mňam, tohle by sis měl nechat patentovat. Ale," vyplázl jazyk a zhluboka se nadechl, „je to strašně horký. A nemáš cukr?"
Severus se vědoucně usmál. „Tak nezapomeň foukat, máš v puse vítr. A mám med... je ale strašně sladký, tak to s ním nepřežeň."
„Hahaha. Vtipný." Vyplázl na něj Harry jazyk, protáhl se a přešel ke skleničce s medem. Zabořil do něj lžičku a celou ji dal do hrnku.
Severus se při tom pohledu otřásl. Vzal z postele polštář a pustil ho na zem vedle skříně. Sedl si na něj a natáhl nohy podél kotlíku. Spokojeně upíjel a užíval si relativního klidu. Pozoroval, jak Harry ztuhle zvedl polštář i deku a přešel k němu. Opatrně naaranžoval své místo vedle Severuse, lépe se zabalil do deky a sedl si. Severus si dolil a ještě pohodlněji se opřel.

ČTEŠ
Pouta života
FanfictionFF - HP, CESTOVÁNÍ ČASEM, AU, 15+, DOKONČENO: Unesli ho. Mučili. Popravili. Harry Potter je mrtvý. A on zemřel rád. Zasloužil si klid. Proč se teda ale místo onoho světa objevil v koupelně šestnáctiletého Severuse Snapea? Proč nemohl zemřít? MUS...