Pouta života

V zahradě

„Neviděli jste někdo Herolda?"

Timothy zavrtěl hlavou. „Ne, ale někde tu určitě bude."

Severus přikývl. „Díky."

Šel se podívat k šachovému koutku. Taky nic. Vyhledal pohledem v davu Huberta a navázal s ním oční kontakt. Oba zavrtěli hlavou.

U pana Riddla není. Potkal se s ním u vchodu do stanu, když se vraceli z venku. S každým z nich prohodil několik slov. Sympaťák.

Jenže Harry nikde.

Přišel k němu Frank. „Na záchodech není. Proč ho vlastně hledáme?"

Severus pokrčil rameny. „Jen divný pocit. Znáš ho. Když ho necháš o samotě moc dlouho, něco zaručeně provede," pokusil se zavtipkovat.

Frank se uchechtl. „To je pravda."

Přišla k nim Josephine. „Viděli jste Maxe?"

„Hledá s Charliem Herolda," řekl Frank. „Viděla jsi Herolda?"

Josephine zamyšleně nakrčila obočí a ukázala rukou přes rameno za sebe. „Myslím, že byl venku. Potkala jsem ho v zahradě."

„To jsi byla celou dobu v zahradě? Musíš mrznout!"

Pokrčila rameny. „Je tam vyhřívaný altán. Marianne mě představila ostatním. Docela jsme se bavily."

„Altán? Ten by možná stál za zkoušku," poznamenal Frank.

Josephine zavrtěla hlavou. „Promiň, ale mužům vstup zakázán."

Frank se Severusem se po sobě podívali. „Tak dobře..."

Severus se nadechl. „Tak já se jdu podívat do zahrad."

„Mám jít s tebou?" nabídl se Frank.

Zavrtěl hlavou. „Ne díky, radši pomoz Josephine najít Maxe."

„Josephine to zvládne sama," ozvala se. „Ale Josephine taky uvítá společnost."

Zhluboka se nadechl. „Promiň, Josephine. Nemyslel jsem to tak. Zatím se mějte."

„Zatím!"

Šel rychle na zahradu, vyzvedl si kabát a vydal se k zakouzleným záhonům růžím. Po Heroldovi nikde ani stopy. Svižně procházel mezi keři a stromy. Prošel kolem osvětleného altánu, ze kterého byla slyšet svižná hudba a ženský smích.

Ta zahrada přeci nemůže být tak velká, aby nenašel jednoho Harryho, ne?

Zafoukal vítr a on ucítil cigaretový kouř. Připadal si směšně, když čuchal ve vzduchu jako pes, ale brzy našel Harryho, jak sedí mezi dvěma keři v tureckém sedu a kouří.

Zastavil se nad ním, založil si ruce na hrudi a zeptal se ho: „Máš se?"

Harry přikývl a odklepl trochu popela. Třásly se mu prsty. „Jo."

Vedle Harryho byly v zemi už tři nedopalky.

„Snažil jsem se meditovat, ale nefungovalo to. Myslel jsem, že tady mezi růžemi to bude dobrý."

Severus v duchu zaklel. Přiměl se pousmát a klekl si vedle Harryho. „Rozhodně je na tebe pěkný pohled, Šípková Růženko."

Harry se uchechtl a zase natáhl z cigarety. Vyštrachal krabičku z cigaret a nabídl jí Severusovi. „Chceš taky?"

Přikývl a jednu si vzal. Sedl se vedle Harryho, zapálil si a pomalu popotáhl.

Chvíli bylo ticho.