Láska za milion ✓ || Changki

7.kapitola

Kihyun

Za normálních okolností se nestává, že někam vyrazím pozdě. Ale nějak mě neustále brzdilo to, že jsem přemýšlel, jestli dělám dobře. Ale já vím, je to tak, jak říkají Mark a Bambam...nemám co ztratit. Já na tomhle můžu jen získat. Mark se mě ještě večer, když mi volal, ptal, jestli si na to troufám, že to bude určitě hodně snobských akcí, banketů a podobně. Ale já si troufám. Hlavně proto, že vím, do čeho jdu, znám tyhle akce. Možná má Changkyun i štěstí, že si vybral mě, ačkoliv to zní až moc pyšně, myslím, že to tak je. Normálně by totiž musel ztratit několik hodin tím, že mě bude učit etiketě, bude mi vysvětlovat témata, o kterých se nemluví a podobně, ale nemusí, protože to znám. Ne, že by to momentálně věděl.

Nejdřív jedeme s Chengiem autobusem, pak musíme ještě dojít kus pěšky, než dojdeme k velkému mrakodrapu, jeho byt by měl být až úplně nahoře. Chengie valí oči nad tím vším kolem nás, ale poslušně se mě drží za ruku a upraví si na zádech batůžek, zatímco jedeme výtahem. Včera jsem se mu to snažil vysvětlit, že se budu muset převlékat za ženu. Je to moc chytrý chlapec, i když mi sám řekl, že tomu moc nerozumí. Najednou je ale to, že mě oslovuje mami velkou výhodou. Budu mu muset všechno průběžně vysvětlovat, aby rozuměl tomu, co se kolem něj děje.

Vysvětlím Chengiemu, ať je hodný a připomenu mu, že v batůžku má plyšáčka, svačinku a pití, kdyby náhodou něco z toho potřeboval, po dobu mé nepřítomnosti.

Zatím si mě odtáhne nějaká slečna, která se mi zatím přestaví jako Suzy, do vedlejší místnosti.

„Nejdřív vybereme asi paruku, mám tu různé barvy a délky vlasů, myslím, že mám i nějaké v přesně tvojí barvě," Usměje se a já přikývnu. „podle toho, jak ti bude paruka sedět, tak pak vybereme vhodné líčení, budu ti to postupně vysvětlovat a učit tě, abys to pak zvládl sám," vysvětluje a v jejím hlase slyším obrovské nadšení. „ale ty jsi tak nádherný, že to půjde samo...pleť máš krásnější a víc hebkou než já." Odkašle si a na chvíli mám pocit, že upadla do deprese.

„Myslím, že spíš asi ty delší." Ukážu na delší paruku, nemyslím si, že mikádo by mi nějak slušelo.

„Jo, to bude hezké, ty vlasy jsou jemně navlněné a budeš je mít zhruba pod prsa." Zakývá hlavou a natáhne se pro paruku, která je světle hnědá, na několika místech má až blond pramínky. Ukáže mi, jak se nasazuje speciální síťka, aby moje vlasy nikde zpod paruky netrčeli, nejdřív mi ji nasadí ona a pak ji sundáme a já si ji zkusím nasadit sám.

„Děje se něco?" zadívám se na ni, protože vypadá jako by jí uletěli včely.

„Už teď vypadáš tak nádherně, ani ti nebudu muset dávat make-up...na rozdíl ode mě, já ho mít musím." Zamáčkne slzu a promne si depresivně spánky. Je Suzy vhodná na to, aby dělala tuhle práci?

Nakonec mi dá jen řasenku, ještě u toho nadává, k čemu mi jsou jako chlapovi, tak dlouhý řasy, že ona nemá žádný, ale já bych ani tu řasenku nepotřeboval. Raději na to neodpovídám. Dá mi trošku pudru, po tom, co jí řeknu, že to takhle zvládnu doma, tak na mě dlouze kouká, po tom, co mi nasadí naušnice a něco si pro sebe brblá. Přijde mi to jako by se zbláznila?

„No a teď oblečení...mám tu několik druhů šatů, kostýmků, ale i oblečení mimo společnost, ale spolu si vyzkoušíme hlavně šaty. Přinesla jsem speciální silonky, přece jen...pořád jsi chlap, takže tvoje nohy nebudou nikdy vypadat hezky v šatech. Mám tu jedny kratší, které si vyzkoušíš, ale myslím, že budeme spíš volit delší šaty, co tě víc zakryjí. Vybereme správnou velikost prsou, ale taky budeš muset nosit speciální spodní prádlo...hlavně proto, že ženy mají v úzkých koktejlkách dost vidět křivky, které ty jako chlap nemáš, takže – to prádlo nám pomůže trošku ti ty křivky udělat, abys i v šatech vypadal hezky." Mrkne na mě a já přikývnu. Podá mi modré koktejlky, které si teda začnu oblékat, cítím, jak mě hodně obepínají a končí lehce nad koleny, takže to asi nebude ta správná délka, podle toho, co říkala.