Láska za milion ✓ || Changki

30. kapitola

Changkyun

Unaveně se protáhnu, když sedím v letadle. Celé ty dva týdny byly náročné, jediné, na co myslím je, že za několik hodin vezmu do náruče ty dvě moje sluníčka. Vlastně to bylo to jediné, na co jsem celou dobu myslel. Na to, jak tohle skončí a já se za nimi zase vrátím. Nevím proč se Junpyo najednou stáhnul z téhle schůzky, chvíli jsem o tom měl pochybnosti, ale nakonec se ukázalo, že se nic nestalo, že jsem byl jen paranoidní.

Uvelebím se v sedačce soukromého letadla Calpheonu a povzdechnu si, když mě čeká ještě několik hodin. Do Soulu přiletím kolem půlnoci, jediné, co mi na tom výletě chybělo, byla komunikace. Telefon mi nefungoval, řešil jsem to s operátorem v Londýně, jelikož jsem se do Soulu nemohl dovolat, ale nakonec jsem si řekl, že to nějak budu muset přežít. Celou dobu jsem jen chodil po schůzkách a na různě obědy a večeře, jen abych si tu vytvořil dobré vztahy, a večer jsem unaveně padl do postele. Zavřu oči a jediné na co myslím, než mě pohltí spánek je jen myšlenka na ty dva, na to, jak je oba pevně obejmu, jakmile je uvidím. Usměju se, když si představím, jak se v noci přikradu ke Kihyunovi a lehnu si k němu do postele a pevně ho objemu. Jak se nechám obklopit jeho nádhernou vůní a konečně usnu pořádným spánkem.

„Pane Lim," trhnu sebou, když na mě promluví ženský hlas. Zvednu hlavu a protřu si oči a zadívám se na letušku, která se na mě usměje. „budeme přistávat, tak se, prosím, připoutejte." řekne jemně. Přikývnu a na sedadle se připoutám. Netrvá to dlouho a dosedneme pomalu na zem, a jakmile se otevřou dveře od letadla, tak vystoupím ven a nasaju chladný, ale příjemný noční vzduch. Řeknu personálu, aby kufry odvezly do mého bytu, zatímco dojdu před letiště, kde už čeká Hyunshik. Usměju se na něj a dojdu k němu.

„Dobrý večer." začnu s úsměvem, což ho trochu zarazí, pozvednu obočí nad jeho vážným výrazem.

„Vše jsem zařídil, jak jste mi řekl, pane Lim," začne hned na jeden nádech. Zamračím se a natočím hlavu do strany, jako bych nastavoval pravé ucho, abych ho lépe slyšel. Co přesně zařídil? „odvezl jsem pana Kihyuna a malého Chenga na místo, jaké jste určil, nikdo je nekontaktoval a měli by tam být v bezpečí, přejete si jet za nimi hned nebo až zítra?" pokračuje. Zamračím se ještě víc.

„O...o čem to mluvíš, Hyunshik? Já jsem ti za celou dobu nenapsal." řeknu hned. Vytřeští oči.

„To...to není možné, pane Lim, dostal jsem od Vás email." pozvednu obočí.

„Já jsem sebou neměl počítač, ten jsem nechal doma a v Londýně jsem na počítači neby- Hyunshik, co se děje?" řeknu hned vážně a lehce se otřepu strachem. Zamračí se.

„Reportéři nějak přišli na to, že je Hyuna ...Kihyun." řekne jemně. Vytřeštím oči a zalapám po dechu.

„Cože?" zašeptám roztřeseně. Hyunshik vypadá, ale stejně zmatený jako já. "Kam jsi je odvezl, Hyunshik?" řeknu hned.

„Do vesnice Aakman, jak...stálo v emailu, já omlouvám se, pane Lim." řekne zničeně. Zakroutím hlavou, není to jeho vina.

„Hned tam pojedeme." řeknu rychle a nahrnu se ke dveřím řidiče.

„Pane Lim, s dovolením," chytí mě za ruku, když sáhnu po klice. Roztřeseně sebou trhnu. Až teď si všimnu, jak se celý třesu, jak mi ruka škube ve strachu o ně dva. „jste v šoku, neměl byste řídit, posaďte se." přikývne a já tedy nakonec svolím a sednu si na místo spolujezdce a připoutám se. Hyunshik se rozjede nočními ulicemi. Sáhnu do kapsy a vytáhnu z ní peněženku, hned, jak jí otevřu, tak se mi nahrnou slzy do očí, když ve světlech oranžových lamp, které míjíme, vidím naší fotku. Nebyl jsem tu, když mě nejvíce potřebovali, ale už jsem tu, už se o ně postarám a už jim nikdo neublíží. Postavím se před ně proti celému světu, je mi to jedno, budu jejich štít a budu je chránit. S povzdechne a třesoucíma rukama zandám peněženku a zvednu očí, abych se podíval na cestu. Zrovna jedeme ke křižovatce, která kousek od hranice města a vjezdem na dálnici. Kolem není žádné auto, jakby taky bylo, je pozdě v noci, široko daleko jsme tu jediní. Zvednu oči, když máme zelenou a s povzdechem se zadívám na Hyunshika a v tu chvíli vytřeštím oči, když z boku u řidičovi strany vidím dvě veliká bílá světla.