Láska za milion ✓ || Changki

24. kapitola

Changkyun

Neustále myslím na to, jaké to bylo, když jsme spolu leželi s Kihyunem v posteli, na to, jak jsem měl nutkání ho k sobě přitisknout natolik, až by to nebylo více fyzicky možné, ale zároveň jsem se chtěl jen k němu tulit a mazlit se dokud by mě neukonejšil jeho nádherný hlas. Jakmile jsme spolu dojeli na banket, vzal jsem ho za jeho jemnou ruku a vedl ho pyšně přes červený koberec. Nechával jsem fotografy, aby nás zabrali ze všech úhlů, dokonce jsme jim i zapózovali s lehkým polibkem, vyloženě jsem si užíval, že se s ním můžu chlubit a líbilo se mi, že i Kihyunovi to bylo příjemné.

Celé dny před tím jsem pracoval, dávalo jsem dohromady naše nápady na svůj nový projekt, zatímco jsem řešil základní problémy naší firmy. Řešil jsem sponzory a partnery naší firmy, měl jsem několik schůzek skrz smlouvy a finance a díky tomu jsem měl hlavu okupovanou jinými myšlenkami. Ale nejvíce mi pomohl Kihyun, protože mě každý den zval k sobě domů. Nebyl jsem o večerech sám, mohl jsem se schoulit do jeho náruče, ve které jsem cítil útěchu a bezpečí. Je to až vtipné, jak by to mělo být naopak, on by měl najít bezpečí v mojí náruči, a přitom jsem to já, kdo se k němu v noci choulí a nechává se unášet jeho nádherným hlasem, zatímco mi šeptá, že vše bude v pořádku, že nemusím mít ničeho strach. Jeho hlas mi vnášel klid do duše a díky tomu jsem měl každou noc klidnou a dokonce příjemnou. Ráno k tomu napomáhalo, že si k nám do postele vlezl Chengie, zatímco Kihyun spal, tak jsme si spolu povídali a mazlili se, říkal mi, jak by rád jednou usínal v postýlce s námi a mě to přišlo jako nádherný nápad a slíbil jsem mu, že to jednou určitě zrealizujeme. Jakmile projdeme zdobenými dveřmi do sálu, kde se banket/ples pořádá hned mě polije studená atmosféra, ne proto, že bych se tu tentokrát já cítil jako vyvrhel, ale protože je mi jasné, že tento banket je jen za účelem peněz, není v tom žádný vyšší důvod. Calpheon pořádá plesy a bankety pro svoje partnery, aby s nimi utvrdil vztahy, ale jak chcete s někým utvrdit vztahy, když je to tu, tak studené. Lidé netančí, jen sedí stolů i přes to, že v sále hraje hudba, lidé si povídají o byznyse a jediné, co řeší je, kolik má kdo peněz a na jaké drahé dovolené byli tentokrát.

Pomůžu Kihyunovi sundat jeho kabát, zatímco ho sundám i sobě a nechám ho, aby se mi zaháknul do rámě. Hned, jak nás spatří první hosté, tak se k nám nahrnou a na jednu stranu nedobrovolně jsem odebrán od Kihyuna, kterého se hned ujmou manželky a přítelkyně a možná jen doprovody a odvedou ho stranou ke stolu. Já jsem zatím zaveden k velikému stolu, kam mě usadí vážení pánové a začnou mi svými slovy podlézat, necítím z jejich slov ani kapku upřímnosti, ani špetku toho, že by jedno z těch slov mysleli vážně. Ale začnu se s nimi bavit o akciích a podílech, jakých mají na Calpheonu, upíjím při tom drahé bílé víno, které mi přinese obsluha. Usměju se a podám číšníkovi malé dýško a musím se pro sebe usmát nad reakcí všech okolo.

„Jen dělá svou práci, nemusíte mu za ní děkovat." zasměje se jeden, pozvednu obočí a vína si upiju.

„Rozlévá se tu šampaňské, bílé víno mají schované pro jiné příležitosti, protože se na banket nehodí, poprosil jsem ho o něj, došel nejspíše do skladu, kde víno otevřel, nalil mi ho a donesl, nevidím důvod, proč mu za jeho ochotu nepoděkovat? To, že dělá svojí práci přeci neznamená, že mu nemůžu ukázat svůj vděk," odložím skleničku a zadívám se na přítomné osazenstvo. „stejně tak jako nevím, proč bych vám měl věnovat podíl na akciích, když jen děláte svojí práci a u vás," podívám se na dalšího „nevím proč bych vám měl pomáhat s nalezením vysoké pozice vašemu synovi jen tak z dobré známosti a jak říkáte z vděčnosti, když jen děláte svojí práci," zadívám se na další ho „a vy jste mi před chvílí říkal, že byste chtěl, aby vám moje firma propůjčila prostory jedné z našich budov pro rozjetí nového servu, proč bych to měl dělat, že by z vděčnosti? Vždyť jen děláte svojí práci," dopiju víno a usměju se na číšníka, který stále stál u našeho stolu „dám si ještě jednu sklenku, děkuji." usměju se a číšník s úsměvem, který tentokrát není profesionální ale upřímný, přikývne a odejde.