Láska za milion ✓ || Changki

34. kapitola

Haneul

Jakmile Kihyun odejde ze zasedací místnosti, tak se strhne vášnivá konverzace. Chvíli je poslouchám, jak se dohadují. Někteří jsou příjemně překvapeni, jiní hlásají, že je to naprostý nesmysl, aby někdo jako on vedl firmu v Changkyunově nepřítomnosti, i když mu po čas prezentace vyseli na rtech a hltali každé jeho slovo. Byla jsem upřímně překvapená. Rozhodla jsem se, že mu nepomůžu, ne z důvodu toho, že bych mu chtěla nějak zavařit, ale z toho důvodu, abych viděla, zda na to opravdu má. Zda si umí vydobýt respekt. Jsem ráda, že jsem to neudělala, protože teď mu můžu říct bez přetvářky, že to zvládl na výbornou.

„Pokud je to tedy nejasné, myslím si, že nejspravedlivější formou výběru bude hlasování," Pronesu a utnu jejich dohady. Jejich oči se na mě upřou a oni pomalu přikývnou. „zvednou ruku ti, kteří souhlasí s tím, aby po dobu nepřítomnosti Changkyuna vedl firmu pan Yoo Kihyun," pronesu a sleduji, jak se postupně zvedá ruka za rukou. Chvíli čekám, když se zvedne poslední ruka a následně zvednuté ruky spočítám. „a kdo nesouhlasí," pokynu ostatním, kteří zvednou ruku a odfrknou si, aby dali najevo svůj nesouhlas. „ takže," postavím se po tom, co spočítám i jejich hlasy. „v tuto chvíli je většina pro pana Yoo, v tom případě bude pan Yoo zastávat Changkyunovu pozici, určitě jste si všimli, že firma si po čase jeho nepřítomnosti nevede nejlépe, projekty stojí, schvalování návrhů, řešení reportů, uzavírání smluv a dokonce i výplaty pro zaměstnance stojí. Možná by bylo na čase si uvědomit, kolik toho Changkyun dělal, aniž by jste to kdokoliv z vás uznal. Narozdíl od jiných," odmlčím se a můj pohled sjede na Junpya, který mě obezřetně sleduje, ale vidím, jak má zatnuté ruce v pěst. „tuto firmu už nepřímo vedl, proto si myslím, že by bylo jen na místě počkat než se probudí, když už tak jen z vděčnosti, protože díky jeho úsilí máte někteří stále místo ve firmě, jako třeba pan Hooshing," ukážu na něj, trhne sebou a zadívá se na mě. „jste jeden z těch, kteří hlasovali proti a jste také jeden z těch, kteří hlasují pro Junpya, i přestože nebýt Changkyuna, už jste před rokem v této firmě skončil, možná by bylo načase přehodnotit svoje stanovisko, ale nejste jediný, jen jsem vás použila jako příklad. Mohla bych jmenovat více, kdyby nebylo Changkyuna, tak je toto představenstvo v dnešní době tak z poloviny jiné," Zakývám hlavou. „proto si myslím, že už jen z vděčnosti by mělo představenstvo počkat, než se probudí nebo pokud dojde na nejhorší případ. Do té doby bude firmu pod mým vedením vést Kihyun," Ukončím svou řeč a posadí se zpět. „ dojděte pro něj, abychom mu tu zprávu mohli sdělit." pronesu ke dveřím a jeden z představitelů se zvedne a dojde dveře otevřít a pozvat Kihyuna dále.

///

„Co jsi zjistil, Rui?" pozvednu obočí, když za mnou jeden večer přijde. Stoupne si před sedačku, když už je večer. Kihyun a Cheng jsou opět v nemocnici, takže můžeme mluvit, aniž by nás někdo slyšel.

„Je to tak, jak jsem si myslel, za tou nehodou, stojí Junpyo," pronese stroze. Zamračím se. Neříkám, že mě to nepřekvapilo, ne, věděla jsem to, jen jsem to potřebovala potvrdit. Bylo to až moc náhod najednou, bylo to přesně naplánované, až mě z toho přeběhne mráz po zádech. I když jsem na jednu stranu doufala, přece jen pořád je to moje rodina, moje krev. Kdyby se jen ti dva mohli dát dohromady. Junpyova sebedůvěra a lačnost po moci s Changyunovou pracovitostí a skromností. Vždy jsem věděla o každém projektu, který Junpyo Changkyunovi přebral. Nikdy jsem nic neudělala, protože jsem chtěla, aby se konečně ozval. Aby mu konečně narostla páteř a postavil se mu. Jenže on vždy zakňučel, jak kopnuté štěně a nechal si od Junpya kydat hnůj na hlavu. „mám po něm zamést stopy?" zadívá se na mě Rui. Jen se lehce zasměju, není schopný ani po sobě uklidit, dělá vždycky vše napůl, jen aby to měl z krku, a nechá ostatní, aby za něj dělali práci.