Láska za milion ✓ || Changki

35. kapitola

Kihyun

Poslední dny a týdny jsou velmi náročné. Dělám co mohu, abych rozjel projekt Domov. Zároveň se snažím nezanedbávat Chengieho a starat se o domácnost a večeře. Ale díky našim sponzorům, kteří se mi sami rozhodli pomáhat, po tom, co se dozvěděli, že budu Kyunnieho v projektu zastupovat, to jde rozhodně líp. Kayee se sám nabídl, že mi pomůže s nějakými rozpočty, i Hyunwoo, který má na starosti výstavbu, nabídl mi, že sám sežene architekty a pak budeme na schůzkách akorát schvalovat, nebudu se muset zadrbávat tím, že bych musel ještě vybrat správného architekta z tisíce možných. Je to velká pomoc a cením si toho, že jsme si s Kyunniem našli nejen spoustu sponzorů, ale také přátel, kteří jsou ochotni pomoci. Jooheon mi nabídl, že mi pohlídá Chengieho, kdykoliv budu potřebovat. To samé Mark. Jsem opravdu vděčný, že místo odsuzování, že moc pracuji, mám podporu, která mi teď přijde vhod.

„Dejte si na chvíli pohov, pane Yoo, pracujete už několik hodin v kuse...udělali jsme velký kus práce, dejte si jídlo a společně zajedeme pro Chengieho." Dojde k mému stolu Xingjie. Vím, že nemá smysl odporovat, je schopný mi notebook vyhodit z okna, abych přestal pracovat. Ale přijde mi to vhod, přikývnu, uložím si rozpracovanou práci a zatímco si vezmu jídlo v krabičce, co mi Xingjie objednal a přinesl, tak začnu ještě projíždět zprávy. Vytřeštím oči, když najednou vyskočí název live zprávy: LIVE! Prohlášení paní Lim Haneul, hned na to kliknu a chvíli trvá, než se mi načte video, ale nestačím třeštit oči. Naženou se mi slzy do očí, když Haneul mluví o všech projektech, které Kyunnie udělal a konečně všichni budou vědět, že to všechno je díky němu. Šťastně se usměju. Dokázali jsem to. Začnu třeštit oči víc, když začne Haneul mluvit o mojí kauze. Vše to odprezentuje jako svůj nápad, už se ani nesnažím zastavit slzy, které se mi derou ven přes víčka. Šťastně posmrknu, panebože, skoro tomu ani nemohu uvěřit. A přesto se to děje. Ke štěstí mi chybí jediné...Kyunnie. „I proto Vám s pýchou a upřímnou radostí sděluji, že je rozhodnuto o dědictví Capheonu," pokračuje a mě se zatají dech. Myslel jsem, že ona a představenstvo ještě nejsou rozhodnutí o tom, co bude s Calpheonem. „který s radostí předávám do rukou svého vnuka Lim Changkyuna...a není mi větší radostí, když můžu říct, že po dobu jeho nepřítomnosti bude Yoo Kihyun zastupujícím ředitelem." Dokončí větu a já začnu nasucho otvírat pusu a lapat po dechu. Panebože, nemůžu tomu uvěřit. Xingjie mi suše pogratuluje a hned na to mi natvrdo vypne noteebok. Polknu a začnu hned jíst, zatímco se neubráním úsměvu. Poděkuju mu, když se mnou zajede pro Chengieho k Markovi a pak nás zaveze ještě do nemocnice. Na chodbě kousek od Kyunnieho pokoje potkám doktora. Řeknu hned svému malému sluníčku, aby šlo napřed za Kyunniem na pokoj, zatímco se zastavím s doktorem.

„Máte...Máte nějaké nové zprávy." Zeptám se s nadějí a zároveň se strachem. Vidím mu v očích tu starost a zároveň lítost, když musí zakroutit hlavou.

„Bohužel, pane Yoo, zatím žádné zlepšení...ale ani zhoršení," zakroutí hlavou. „ale hlavu vzhůru, dokud se to nebude blížit k jednomu roku, tak...se nemusíte bát," přikývne. „ale pokud...pokud by jeho bezvědomí mělo trvat přes rok...nemocnice Vám bude muset dát na výběr...buď ho budeme muset odpojit nebo by jste si ho musel vzít do vlastní péče, nemocnice by Vám byla schopna propůjčit potřebné přístroje." Zadívá se na mě a já se snažím hned nesložit. Ne, je to jen jedna z možností. Musí mi to říct. Nesmím začít panikařit.

„J-Jistě." Přikývnu s třesoucím hlasem. Vidí, že mě vykolejil, tak se mi to snaží vysvětlit, že je to jen jedna z možností, na kterou mě musí připravit. Že to neznamená, že se něco takového stane. Zhluboka se nadechnu a přikývnu.