K a p i t o l a_XXXVI
- D m i t r e y_A s h u -
„Skoč!"
„Notak, ať tě nechytí!"
„Dmi, skoč!"
„Bez tebe neskočíme!"
„Dole je voda, přežijeme!"
Dole je voda. Najednou se uvolnil. Pro sebe se i usmál, zbláznil se.
Jáma nepříliš hluboká, i přesto by si ublížili.
Volal, volal. Odvahu už měl. Chtěl štěstí na svou stranu?
Chytil své přátele a skočil.
Volal, volal! Povedlo se.
Velmi ladně, dostávala se voda vstříc k nim. Dotkla se jich a stáhla je do ní. Skryla je v ní před nechtěnými pohledy.
Ani čumáky psí si ničeho nevšimly. Zklamaný štěkot se rozléhal po okolí.
Ono pochybení měnilo se v naději, že to ti tři nepřežili. Ale to by nesměla v hrát roli voda.
Stejně jako je opatrně pohltila, dala si i práci, aby se v ní její přátelé neutopili. Ti i tak měli na mále. Hlavy nad hladinou těžce lapaly po dechu.
Nemuseli se namáhat, voda je nadnášela. S její pomocí břehu dosáhli během chvilky.
Byl rád, že se dožil dalšího rána. Byl rád, že tu možnost měli i jeho přátelé. Ještě radši slyšel jejich hlas.
„Proč jsme utíkali? Nic jsme nenašli," Leame namítl celkem tiše.
„Ale našli," zněla odpověď.
Ty jo, co to vlastně našli? A proč se to takhle bedlivě střeží?
ČTEŠ
Vir snů: Absurdní cíl
Adventure! Příběh prochází pomalou korekcí vlivem studia ! Tak nádherné, tak realistické. Ale nereálné. Svět plný iluzí, kde čas vyobrazují dny bez vnitřních prožitků a noci plné prázdnoty. Jako by vše jen bylo. Pestré, a přesto bezbarevné, v odstínech sivé...
