Vir snů: Absurdní cíl

Mezi dvěma světy

K a p i t o l a_XXII
- D m e y_W e y l i n v e y -

„Jaký máte mezi sebou problém?" zeptala se. Jedno tenhle svět nedokázal. Zprostit se hustých atmosfér mezi lidmi. Tichá rozepře mezi chlapci ji štvala.

„Nemluví se mnou!" stěžoval si Dmitrey hned, jak to dořekla.

„On se mnou mluví až moc!" podotkl Leame.

Dmitrey nafoukl tváře. „To není pravda! Snažím se tě poznat. Zdůrazňuju snažím!" hájil se.

Leame, jako by jeho námitky neslyšel. „Je všude, i když je nikde," pokračoval dál.

„To není pravda," namítal černovlásek, „ani to není možné."

„Slyším ho, i když nemluví."

„Ale notak! Co jsem ti udělal? Hm?" Bavila se nad tím, jak se Dmitrey čertil. Ani výškový rozdíl mezi kluky na dramatičnosti nepřidával.

Spatřila Leameho, jehož pohled potemněl. Že by se mezi hochy přece jen něco stalo?

„Vlastně nic. Celkem nic," povzdechl si, „je to šílené."

Dmitrey se opět zamračil. „Já že jsem šílený?"

„Ne! To, co se děje, je šílené."

„A co se děje?"

„To bys nepochopil."

„Co když jo?"

„Nepokoušej."

„Já to ale chci vědět."

„Proč?"

„Proč asi?"

Leame pokrčil rameny.

„Abych tě poznal."

„Při tomhle mě poznáš z blbé stránky."

„Už tak jsme blbě začali."

„Neřeknu ti to."

„Pomůžu ti!"

„To chci vědět jak."

„To nezjistíš, dokud mi to neřekneš."

Slyšela Leameův dlouhý povzdech. Tohle kočkování prohrál.

„Slyš-"

Vyrušila Leameho svým smíchem. Smála se a bylo jí jedno, co si o ní chlapci zrovna mysleli. Smála se, protože byla šťastná.

Tahle situace byla tak reálná, že si na malou chvilku připadala, jako by opravdu žila. Dokonce i zapomněla na tento svět. Pokud bude každá hustá atmosféra znamenat tuhle taškařici, ráda ji nechá plynout kolem sebe a ne se jí vyhýbat.

A proto se smála.

Je Leame blázen? 🤔