Svoboda v očích jiných

9 1 0
                                    

K a p i t o l a_XI.
- D m i t r e y_A s h u -

Cizí člověk. Cizí člověk v jeho domě u jeho mrtvých rodičů.

A ještě k tomu dívka. Černovlasá, krátkovlasá.

Třesouc se, pomalu ani nevěděl, že žije.

Měl ji praštit? Jak? Čím?

Měl sebrat trochu slušnosti a promluvit na ní?

„To ty," špitl. Moc odvahy před tím posbírat nestihl.

Otočila se k němu, odhalujíc své tváře poseté pihami. Oněměl do chvíle, kdy za ní opět spatřil nehybná těla jeho rodičů.

„Proč? Co ti udělali?" vytasil proti ní nůž, co celou dobu skrýval za zády. Cestou sem se stavil v kuchyni.

Strach. To bylo jediné, co u ní právě viděl za emoci. Ruce dala před sebe, připravená se bránit.

Žádnou zbraň u ní neviděl.

„Já nic," začala dívka nejistě, „to ti v uniformách."

„Proč by lidi v uniformách zabíjeli mé rodiče?" zeptal se. Odpovědi se nedočkal, dívka mlčky sledovala nůž.

Nenašel na ní ani kapku krve. Rozhlédl se kolem sebe, vše v okolí rodičů bylo prolité krví.

Ona ten vrah nebyla.

Pustil nůž, nevnímal jeho dopad. V hlavě si kladl otazky: „Kdo? Proč?"

Jeho mysl však odpovědi neposkytla.

Co se stane teď? Co si počne? Nikdy nevytáhl paty z domu.

Možná ona by mu mohla pomoci. Pohlédl na ni. „Dmitrey Ashu," představil se jí. Doufal, že by tímhle mohl získat odvahu.

„Dmey."

A taky že získal. „Nemám kam jít. Můžu s tebou?"

„Jen se toulám."

„Nevadí. Já totiž," odmlčel se, „venku nikdy nebyl." Styděl se za onu skutečnost.

Dívka mlčela. Z knih se naučil, že mlčení je souhlas.

Teď konečně mohl poznat svobodu, poznávat nové. Jen jej mrzelo, jakou cenu to stálo.

Vir snů: Absurdní cílKde žijí příběhy. Začni objevovat