Tento příběh navazuje na můj příběh Lví král- Simbův syn Kopa: Kopův příběh. Když se Kopa vrátil zpět domů tak se má stát králem jenže to odmítne a tak bude muset vládnout Kiara společně s Kovuem. Kiaře a Kovuovi se narodí lvíčata která si rádi hraj...
Na Lví skále se zatím Kovu otočil na Kopu a zeptal se: „Kopo neviděl si někde Kodu, Ashu a Leah?" Kopa mu na to odpověděl: „Né neviděl a ty jsi neviděl někde Shaniho a Namu?" „Neviděl to se mi ale vůbec nelíbí radši zavoláme Zazua" Řekl nakonec Kovu. Kopa jen přikývl a běžel za Zazuem.
Když ho pak našel tak k němu rychle přišel. Zazu se na něj s úsměvem podíval
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
a řekl: „Ano Kopo co by jste potřeboval?" Kopa pověděl: „Naše lvíčata se ztratila najdeš je?" „Pokusím se" Odpověděl Zazu a rychle letěl je hledat.
~Mezitím na Sloním hřbitově~
Lvíčata nevěděla co mají dělat když Malaika řekl: „Vy utíkejte já se je pokusím zdržet." Koda,Asha,Leah a Shani se rychle rozběhli a utíkali tedy kromě Namy ta vykřikla: „Ale Malaiko co ty?" Malaika odpověděl: „O mě si nedělej starosti Namo,utíkej a hlavně se neohlížej!" Nama na to chtěla něco říct ale Malaika vykřikl: „Utíkej!” Nama se pak tedy otočila a prchala pryč.
Jedna hyena se pak otočila na Malaiku: „Sice jsi odvážný lvíčku ale udělal jsi hroznou chybu možná že chceš zachránit ty ostatní lvíčata ale tebe už nikdo nezachrání!” Shenzi řekla: „To máš pravdu Mauti ho už vážně nikdo nezachrání. Jen doufám že ten lvíček nebude chutnat špatně.”
Mauti řekl: „Jo on tak páchne že mě na něj málem přešla chuť.” Malaika už docela zoufale se slzamy v očích řekl: „Vtom případě když mě nechcete protože páchnu a přešla vás chuť tak mě prosím pusťte.” Mauti se tomu jen zasmál: „Ty chceš aby jsme tě pustily a přišli tak o dobrou svačinu? Tak to v žádném případě! Malaika začal ztrácet naději že by se odsud dostal živý když byl v pasti mezi hodně hladovými hyenami. Věděl že je to asi jeho konec.
Pak ho hyeny tlapami přitlačily k zemi ještě se nad ním s velkou chutí oblízli a řekli: „SBOHEM LVÍČKU!” Malaika strachem zavřel oči věděl že tohle jsou poslední slova co za svůj život uslyší a rozplakal se. Za chvíli se místo pláče vzduchem nesl pach krve a smrti a k tomu štěkotavý smích najedených hyen.
Další kapitola je tu jsem teď docela nešťastná za to co jsem vlastně Malaikovi udělala ale přeci jen je to koloběh života no ne?🙂
Jinak na obrázku v médiích plačící Malaika další obrázky Zazu a Mauti a teď zas příště u další kapitolky zatím čauky mňauky 🐱
