Tento příběh navazuje na můj příběh Lví král- Simbův syn Kopa: Kopův příběh. Když se Kopa vrátil zpět domů tak se má stát králem jenže to odmítne a tak bude muset vládnout Kiara společně s Kovuem. Kiaře a Kovuovi se narodí lvíčata která si rádi hraj...
Ve vyhnanství byli lvíčata už také trochu větší tak jako ve Lví říši. Astra už také vyrostla a byla velmi hravé lvíče. Asha jednou přišla k mámě a zeptala se: „Mami kdy se vrátíme konečně domů?" „Já nevím Asho to skutečně nevím, ale neboj věřím že jednou ano." Pověděla Kiara a usmála se na Ashu.
Astra se zatím procházela po venku byla hodně zvědavá stejně jako Kiara když byla malá. Astra si ani neuvědomovala že se vzdaluje od ostatních. Mezitím se Kiara zeptala: „Kodo,Asho nevíte kde je vaše sestřička? " Koda mámě odpověděl: „Nevím mami promiň ale určitě jak ji znám tak se zase bude někde procházet." „Ach to né"Vykřikla zděšeně Kiara. „Vždyť tady to může být pro jen jedno malé lvíče velmi nebezpečné!" Dořekla to a běžela jak nejrychleji mohla za Kovuem. Když ho našla tak rychle starostlivě řekla: „Kovu Astra se šla někam projít úplně sama. Víš jak to tady může být nebezpečné hlavně pro jedno malé lvíče." Když to Kovu uslyšel věděl že to není vůbec dobré a tak zavelel: „Pospěš Kiaro budeme ji muset rychle najít." Kiara řekla: „Dobře! Vy ostatní zůstaňte tady ať se vám nic nestane." Vitany položila Kiaře tlapku na rameno aby ji trochu uklidnila a pověděla: „Neboj se Kiaro my budeme v pořádku." Kiara se podívala na Vitany a na tváři měla menší úsměv. Už pak jen běžela za Kovuem hledat Astru.
Astra se zatím v klidu procházela, dívala se po okolí a říkala si sama pro sebe: „Téda tady je toho tolik k objevování." Vtom ale její pozornost upoutal pestrý motýl který proletěl kolem ní a pomyslela si: „Hmm,že bych jsem se zkusila naučit lovit." skákala a zkoušela toho motýla chytit do tlapek . Nakonec jí stejně uletěl. Astra si smutně sedla a řekla si: „Ach, stejně jsem ho nechytila." Jen co to ale dořekla tak se obloha temně zatáhla a začalo pršet. Astra jen protočila očima, povzdychla si a řekla: „No bezva teď ještě bouřka. Možná bych se měla vrátit za mámou a tátou." Řekla si a dívala se jakým směrem se má asi vydat.
Kiara s Kovuem zatím pořád běželi aby našli Astru a Kiara řekla: „Rychle Kovu začíná velmi silná bouřka teď už jí vážně může hrozit veliké nebezpečí. " „Neboj Kiaro však mi ji určitě najdeme." Řekl Kovu a oba běželi dál.
Astra se chtěla vrátit zpět za rodiči jenže v té silné bouřce se jí špatně běželo,vtom před ní uhodil blesk a tráva začala hořet. Astra byla strašně vyděšená a vykřikla: „Ach, né já chci za mámou." Astra běžela jak nejvíc mohla ale požár se šířil strašně rychle za chvíli byl všude kolem. Astra byla v pasti a nevěděla co má dělat. Když vtom uviděla malou skálu na které by mohla být v bezpečí. Tak vyskočila jak nejvíš dokázala a záchytla se drápy o okraj té skály. Vtom jí uviděli Kiara s Kovuem a zakřičeli: „Astro!" Astra se snažila vyšplhat na tu malou skálu jenže neměla nic o co by si mohla zapřít zadní tlapku aby tam mohla vyskočit. Jak to bylo mokré od toho deště tak jí tlapky začali sklouzávat. Astra se snažila ze všech sil se škrábala nahoru. Kiara s Kovuem utíkala rychle za ní. Jenže Astra se už neudržela a spadla přímo do toho ohně. Kiara s Kovuem současně vykřikli: „Néé!"
Poté co déšť uhasil všechen oheň tak Kiara s Kovuem utíkali za Astrou. Když Kiara uviděla nehybně ležící Astru dala se do pláče.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
a říkala: „Ach, Astro je mi to moc líto." Kovu byl také velmi nešťastný ale pak pověděl: „Kiaro vím že jsi nešťastná to já též ale musíme jít za ostatními." Kiara si setřela slzy a řekla: „No...no tak dobře jdeme za nimi. Oba šli tedy smutně všem oznámit co se Astře stalo.
