„Miluje tě" „A teď tu o Popelce"

Alex

„Ty jsi geniální, Lily," řekla jsem s úsměvem.

„To je sice fajn, ale už bys mi mohla říct, co se stalo," protočila Lily očima.

„Promiň. Víš, jak jsem říkala, že se v přítomnosti Siriuse cítím dost zvláštně?" zeptala jsem se a Lily přikývla, „díky tobě vím proč."

„Cítíš to k němu už dlouho," řekla Lily potichu.

„Páni," vydechla jsem, „miluju ho."

„Koho miluješ?" ozvalo se za náma a já sebou škubla. Jen jsem se vyděšeně podívala na Lily a otočily jsme se.

„Koho miluješ?" zeptal se znovu Sirius a podíval se mi do očí. Z těch jeho nešlo nic vyčíst. Nevěděla jsem, co mám dělat, tak jsem se po chvíli odtrhla a vyhledala pohledem Lily.

„Řekl bych, že kluka," uchechtl se James a já jen protočila očima. Fakt vtipný Jimmy, děkuju.

„Vtipný. Tak koho Lex?" zeptal se Sirius potřetí.

„Jednoho kluka. Toho neznáš," podívala jsem se na zem.

„Proč mi lžeš, Lex?" Proč to nemůže prostě nechat být?

„Nelžu," stála jsem si za svým.

„Tak se mi podívej do očí a řekni, že ho neznám."

„Fajn," řekla jsem po chvíli ticha a podívala jsem se mu do očí, „neznáš ho," řekla jsem, ale nepřišlo mi, že by to bylo nějak extra přesvědčivé. Sama bych si nevěřila, abych řekla pravdu.

„Lžeš," konstatoval Sirius po pár minutách.

„Když myslíš," pokrčila jsem rameny, „nechci se hádat, když jsem si na tebe ještě ani nevzpomněla. Je pravda, že i přesto tě mám fakt hodně ráda," řekla jsem. Částečně to byla pravda. Až na to, že mít rád a milovat není to samé.

„Dobře, ale víš, že mi můžeš říct všechno, že jo?"

„Jo jasně. Někdy ti to řeknu," usmála jsem se a společně s Lily odešla.

„Jednou mu to budeš muset říct," upozornila mě Lily.

„Nemyslím si. A i kdyby. Ne dřív, než si na něj vzpomenu," protestovala jsem.

„Jak myslíš," odvětila Lily a potom už jsme šly v tichosti.

„Takže, co jste dělaly celé dopoledne?" zeptala jsem se holek.

„Já jsem byla s Edwardem u jezera. Bylo to strašně fajn. Holky já ho tak miluju," usmála se zamilovaně Jess.

„Já jsem byla s Remem v knihovně. On je tak dokonalý," zasnila se i Lottie.

„A co vy?" zajímala se Jess, tak jsme jim zkráceně řekly, co jsme dělaly, a potom jsme jim popsaly rozhovor se Siriusem a Jamesem.

„Vem tyhle," řekla jsem Lily, když vyšla z kabinky s třetíma šatama, které si zkoušela. Byly to smaragdově zelené šaty bez ramínek, „vypadáš v nich úžasně," usmála jsem se.

„Lex má pravdu," přidala se Lottie a Jess kývla, „jsou dokonalé."

„Dobře, vezmu je. Lottie, Jess i já už máme vybráno. Jaké si bereš ty Alex?" zeptala se Lily. Lottie si vybrala rudé šaty se stříbrnými kamínky kolem pasu a Jess šaty, které měly bílý, třpytivý vršek a světle modrou sukni.

„Už jsem si je koupila," zvedla jsem do vzduchu tašku, ve které jsem měla šaty i boty. Koupila jsem si tmavě modré dvojdílné šaty s kamínkama na vrchním lemu sukně a lodičky stejné barvy.

„Kdy?" zeptala se Jess s vykulenýma očima.

„Když jste si zkoušely šaty," usmála jsem se.

„Tak nám je ukaž," vyzvala mě Lottie.

„Počkejte si do plesu," usmála jsem se, „půjdeme? Kluci už na nás určitě čekají."

„Jo jasně," usmála se Lils. Holky zaplatily a potom jsme se vydaly ke Třem košťatům, kde jsme měly sraz s klukama. Byla jsem z toho trochu nervní. Dobře, možná trochu víc. Ale, co to plácám. Byla jsem z toho sakra moc v prdeli, protože jsem se bála, že si Sirius s Jamesem domyslí, proč jsem lhala. Milovala jsem ho a to jsem ho znala v podstatě jen dva týdny. Jasně, podle toho, co říkala Lily, jsem ho milovala už dlouho, ale stejně to bylo zvláštní. V co jsem v tu chvíli doufala nejvíc, bylo to, aby jim to nedošlo a nechali to být a taky v to, že si na Siriuse co nejdřív vzpomenu.

„Jsi v pohodě, Lex?" zeptala se Lily a tím mě vytrhla z myšlenek.

„Jo, jo. Jen se mi trochu hůř dýchá," uchechtla jsem se.

„Bude to dobrý. Neboj," snažila se mě uklidnit Lottie, ale moc to nepomohlo. Jen jsem ji propíchla pohledem, a když jsem se nadechovala k odpovědi, přerušila mě Lily.

„To jsi neměla říkat. A ty Lex, ty už můžeš mluvit, vím, že to ze sebe potřebuješ dostat," zasmála se a já hned vystartovala.

„Myslíš, že je to tak lehké?! Jak by bylo tobě, kdyby Rem slyšel, že někoho miluješ a ty by ses s ním měla o pár hodin později sejít?! Byla bys v pohodě?! Vždyť já si ho ani nepamatuju!" vykřikla jsem zoufale a z oka mi vytekla slza, kterou jsem rychle setřela, ale nebylo to k ničemu, protože za ní následovala další a další a pak už jsem propadla pláči úplně. Byla jsem zoufalá a nevěděla jsem, co mám dělat. Proč musel ten rozhovor slyšet? Jako by nestačilo, že ho miluju a ani si ho nepamatuju.

„Zlato," objala mě Lily, „to bude dobrý, uvidíš."

„Ale co když ne? Co když si na něj nevzpomenu," vzlykla jsem.

„Vzpomeneš, uvidíš. Jsme tady pro tebe a víme, že ty to dokážeš. Jak jsi řekla, miluješ ho. Na takové lidi se nezapomíná."

„Tak proč je jediný, koho si nepamatuju?" zeptala jsem se, načež se mi z pusy vydral další vzlyk.

„Tvůj mozek totiž potlačuje všechny vzpomínky s ním. Miluješ ho, ale tvůj mozek s tím nesouhlasí. A ty vždycky posloucháš, co ti říká právě mozek. Nikdy se neřídíš srdcem, protože ti v tom brání strach. Tvůj mozek by na Siriuse nejradši zapomněl, ale tvoje srdce toho není schopné. Proto sis jako první vzpomněla na to, co k němu cítíš. To ale znamená, že ta část tebe, která na něj chce zapomenut, slábne a to je jenom dobře," odpověděla mi Lily potichu.

„Proč bych na něj ale chtěla zapomenout?" nechápala jsem.

„Lex," začala Lily, „prožili jste spolu spoustu krásných chvil, ale bylo tam i dost krušné období, které nebylo nejkratší. Období, kdy sis přála, abys ho nikdy nepoznala."

„Dobře. Budu ti věřit," odpověděla jsem a odtáhla jsem se.

Dvacátá kapitola je tady🥳! Lex už ví, co k Siriusovi cítí (ne, nemohla si na něj prostě vzpomenout, chvilku si musíte ještě počkat, ale nebojte, drama ještě bude). Myslíte si, že mu dojde, proč lhala nebo ho bude užírat myšlenka na zaláskovanou Alex? A jen tak btw doufám, že mé psychologické kecy dávají alespoň trochu smysl. Děkuju za přečtení, komenty a votes. Love you all❤️Barča