„Budu upřímná," sedla si do křesla, „vážně jsem sem nechtěla, ale Melanie by do mě asi jinak nepřestala hustit ty sračky, že se všichni trápíme, a že spolu jdeme zítra na ples a tohle a tamto. Tak jsem teda nakonec slíbila, že si s váma promluvím."
„Promiň Lex. Nedošlo mi to. Mělas pravdu. Měla jsem tady být pro tebe, ne říkat ti, co máš dělat. Vážně jsem to nemyslela špatně," sklopila Lily hlavu.
„A my jsme se tě měli zastat," dodala Lottie a Remus s Jess přikývli.
„Takhle. Abych řekla pravdu, zklamali jste mě. Potřebuju si to nechat projít hlavou, takže mám návrh. Teď to necháme být a promluvíme si o tom po plese, co vy na to?" zeptala se Hope a my jsme přikývli.
„Takže mi nedáš košem?" zeptal jsem se pro jistotu.
„Jasně že ne," zasmála se, „nejsem na tebe naštvaná a ani jsem nebyla."
„Ale nemluvila jsi se mnou," namítnul jsem.
„Promiň," sklopila hlavu, „nebylo to k tobě fér."
„Všichni bychom se zachovali stejně. I Sirius," namítnul Remus a Hope se pousmála.
„On ale neví, o co šlo, Reme. Bylo to ode mě hnusné. A teď půjdu, když mě omluvíte. Sice vás mám ráda, ale vážně si to musím nechat projít hlavou."
„Chápeme to," usmála se na ni smutně Lily.
„Tak zítra," usmála se Hope a odešla. Chvíli jsem ji ještě pozoroval, než Lottie prolomila ticho.
„Myslíte, že to bude v pohodě?" zeptala se nejistě.
„Upřímně? Nejsem si jistá," povzdechla si Lily, „musíme doufat."
Zbytek dne jsme si povídali a na přemýšlení jsem měl čas až večer v posteli. Nemohl jsem spát. Až v tu chvíli jsem si plně uvědomil význam jejích a Náměsíčníkových slov. Chápal jsem význam, ale ne smysl. Všichni bychom se zachovali stejně....nechápal jsem, co jsem udělal, že se mnou nemluvila. Co jsem udělal, že by se mnou nemluvil nikdo. Na druhou stranu jsem byl rád, že se mnou na ten ples půjde a nedá mi košem. Přemýšlel jsem o ní ještě dlouho, než se mi podařilo usnout.
Ráno jsem se vzbudil jako poslední. Kluci už v pokoji nebyli a já jsem tipoval, že jsou s holkama. Fakt dík, pomyslel jsem si. Vstával jsem s myšlenkou na Hope a na to, že večer bude ples. Umyl jsem si zuby, převlíkl jsem se a vyrazil jsem je najít.
„Promiň," zamumlal jsem, když jsem ve spolčence někoho srazil. Přemýšlel jsem nad Hope a nedával pozor.
„To je dobrý, Siriusi," ozvalo se vedle mě a já konečně zvedl hlavu. Když jsem zjistil, do koho jsem vrazil, musel jsem se usmát. S tou holkou jsem strávil jedno odpoledne a už jsem ji měl rád.
„Ahoj, Melanie."
„Příště bys měl zůstat na Zemi. Nemůžeš pořád lítat někde na Měsíci s Lex," zasmála se a já s ní.
„Pokusím se, ale nic neslibuju," uchechtl jsem se, „neviděla jsi někde, Jamese, Rema, Petra a holky?"
„Jsou na snídani," věnovala mi další zářivý úsměv, „co vám včera Lex řekla? Nechtěla se mnou o tom mluvit."
„Že si to musí nechat projít hlavou, a že to vyřešíme někdo po plese," povzdechl jsem si.
„Bude to dobrý, uvidíš," usmála se na mě povzbudivě Mel.
„Doufám v to. Teď už ale půjdu, uvidíme se potom," oplatil jsem jí úsměv.
„Dobře, tak ahoj. A pozdrav zbytek," řekla. Jen jsem přikývl a vydal jsem se do Velké síně.
„Ahoj," přišla k nám Hope, když jsme seděli ve společence a hráli kouzelnické šachy. Zrovna hrál Náměsíčník s Dvanácterákem. Zbývaly dvě hodiny do začátku plesu a my jsme celý den strávili nekonečným mluvením o ní. Báli jsme se, že se to nevyřeší. Všichni.
„Ahoj," usmáli jsme se na ni.
„Jdete se připravit, holky? Máme dvě hodiny, to je tak akorát," usmála se na Lily, Jess a Lottie.
„Myslely jsme, že se budeš chystat s Melanie a jejími kamarádkami," řekla Lily zaraženě.
„No, původně jsem chtěla, ale nakonec jsem se rozhodla naši hádku hodit za hlavu. Alespoň dneska večer. Na tohle jsme se totiž těšily jako na náš večer," vysvětlila.
„To je fajn," usmála se Lottie, „jdeme?"
„Jo jasně," vydechla stále zaražená Lily a začala se zvedat.
My s klukama jsme zůstali ve spolčence ještě něco přes hodinu a pak jsme se taky vydali do pokoje. Když jsme byli nachystaní, šli jsme zpět do společenky, kde jsme se potkali s Edwardem, který šel s Jess a počkali jsme na holky. Objevily se po pár minutách. Hope šla jako poslední a vypadala nádherně. Měla na sobě dvojdílné tmavě modré šaty, vlasy měla volně, natočené kulmou a na obličeji měla lehký make-up.
„Vypadáš nádherně," vydechl jsem, když došla až ke mně.
„Taky nejsi k zahození," usmála se na mě.
„Smím prosit?" zeptal jsem se, když jsme došli do Velké síně.
„Jasně," zářivě se usmála a já jsem ji dovedl na parket. Protančili jsme asi tři písničky, když mi někdo zaklepal na rameno.
„Půjčíš mi ji?" zeptal se Dvanácterák, když jsem se otočil.
„Jasně. Zatančím si s Lily," usmál jsem se a odešel jsem najít Lily. Seděla u stolu a povídala si s Remem a Lottie.
„Smím prosit?" zeptal jsem se, když jsem k nim došel. Jen se na mě usmála a lehce přikývla.
„Měl bys jí to říct," řekla Lily, když jsme tančili a prolomila tím ticho,které mezi námi panovalo.
„To nejde," zavrtěl jsem hlavou.
„Ale jde. Jen musíš chtít."
„Ale co když tím všechno pokazím?" zeptal jsem se, „co když mě pošle do háje?"
„Siriusi. Nezjistíš to, dokud to nezkusíš. Ale moje nejlepší kamarádka mi kdysi řekla "dokud se nezeptáš, odpověď bude vždycky ne" a tady to funguje podobně."
„Hmm," broukl jsem na odpověď, když písnička končila. S Lily jsme si šli sednout, a když přišli i James s Hope, začali jsme si povídat o všem možném. Asi po hodině jsme šli zase tančit. Po několika písničkách, začala hrát hodně pomalá, tak si Hope opřela hlavu o mou hruď.
„Jsi krásná," zašeptal jsem, když písnička skončila a Hope zvedla hlavu. Jen se usmála a podívala se mi do očí. Pomalu jsem se začal obličejem přibližovat k tomu jejímu, až jsem nakonec spojil naše rty v jedny.
Jak se vám líbí nový cover? Jelikož já s photoshopem neumím, dělala ho moje-teď už asi-kamarádka 99KatteyMistyBlack99 . Ještě jednou moc děkuju❤️.
Love you all❤️Barča
ČTEŠ
„Miluje tě" „A teď tu o Popelce"
FanfictionCo když se Sirius Black zamiluje do dívky, kterou už jednou zklamal? Co když bude ochotný se kvůli ní změnit? A co ona? Dokáže mu odpustit? Dokáže ho přestat nenávidět a mít ho znovu ráda?