„Miluje tě" „A teď tu o Popelce"

Alex

Stála jsem na nástupišti 9 ¾ a hledala někoho z mých nejlepších přátel. Po několika minutách, kdy jsem stála na místě a rozhlížela se kolem sebe, do mě někdo vrazil. Spadla jsem na zem, a když jsem zvedla hlavu, uviděla jsem Blacka, který mi podával ruku, aby mi pomohl se zvednout.

„Zvládnu to sama," zavrčela jsem na něj a zvedla jsem se. Siriuse Blacka jsem přímo nenáviděla. A to i přes to, že jsme byli ještě na začátku pátého ročníku přáteli.

„Tak pardon, jen jsem chtěl být milý," ušklíbl se a stáhnul ruku zpět k tělu.

Jen jsem nad tím protočila oči a raději se nevyjadřovala. Nechtěla jsem se s ním zase hádat ještě před příjezdem do Bradavic. Stačilo mi, že tam byly naše hádky na denním pořádku. Skoro tak jako ty Lily a Jamese, akorát bez toho zvaní na rande.

„Neviděli jste někde holky? Nemůžu je nikde najít," otočila jsem se na Jamese, který se na mě usmíval.

„Dva měsíce. Neviděli jsme se dva měsíce a první věc, na kterou si vzpomeneš, když mě vidíš je, jestli jsem neviděl Evansovou?" řekl hysterickým hlasem a zatvářil se hrozně ublíženě. Jeho výraz byl ale tak vtipný, že jsme se s Blackem oba rozesmáli.

„Promiň Jamesi," omluvila jsem se mu, když jsem se konečně přestala smát „a neptala jsem se jen na Lily, ale i na Jess a Charlotte. Ale samozřejmě chápu, že ty máš hlavu plnou své životní lásky, kterou už jsi celé dva měsíce nepozval na rande," zasmála jsem se a objala jsem ho.

„Ha, ha, ha, teď se mi sice směješ, ale až si moje drahá Evansová přizná, co ke mně cítí, to budeš teprve koukat," zasnil se, „pak si mě vezme a budeme mít děti a-,"

„Nech si zdát, Jimmy," přerušila jsem ho se smíchem, „každopádně kluci, já vás už opustím, jelikož musím najít životní lásku tady toho," ukázala jsem na Jamese a Black už nedokázal zadržovat smích a znova se rozesmál, i když nechápu, co na tom bylo tak vtipného. Z Jamese jsem si dělala legraci už od druhého ročníku. „Uvidíme se v Bradavicích Jamie a ty Blacku, ty můžeš po cestě třeba vyskočit z okna," objala jsem Jamese a odešla jsem najít své nejlepší kamarádky.

Lily, Jess a Lottie jsem našla až ve vlaku, v našem kupé. V tomto kupé jsme sedávaly už od druhého ročníku. Nejhorší bylo, že za námi vždycky přišli Black s Jamesem. Ten si totiž nemohl nechat ujít šanci pozvat Lily na rande, které stejně pokaždé s křikem odmítla. Jejich hádky byly v Bradavicích ještě slavnější, než hádky mě a Blacka. Ikdyž to nejspíš proto, že oni se hádali už od prvního ročníku, zatímco já s Blackem až od pátého.

„Ahojky," pozdravila jsem je a všechny jsem je objala.

„Ahoj Lex," oplatily mi pozdrav najednou a usmály se.

„Jaké jste měly prázdniny dámy?" zeptala jsem se a čekala, co z nich vypadne.

Nakonec jsem se dozvěděla, že Jess byla s rodiči v Americe, protože tam její táta musel něco vyřídit na ministerstvu a tak jeli všichni. Lottie byla u prarodičů a s rodiči a mladší sestrou na dovolené někde v Karibiku. Lily byla celé prázdniny doma, bohužel stále nevycházela se svou starší sestrou Petunií. Bylo mi jí líto, protože i když to nedávala najevo, věděla jsem, jak moc ji to mrzí.

„A kupodivu mi nepřišla ani žádná pozvánka na rande od Pottera," ukončila Lily své vyprávění a zamyslela se.

„Třeba už to konečně vzdal," řekla Jess a podívala se na nás.

„Dneska jsem Jamese s Blackem potkala a James nevypadal, že by měl v plánu to vzdávat," uchechtla jsem se a následně si povzdechla, „my o vlku-," nechala jsem větu vyznít do ztracena a ukázala jsem ke dveřím kupé. Stáli tam kompletní Poberti. Když James otevřel dveře, Remus se na nás omluvně usmál.

„Ahoj Evansová, co takhle-," nedořekl větu, protože byl přerušen naštvanou Lily.

„Ne, ne, ne. V žádném případě s tebou nikdy nikam nepůjdu, chápeš?! Nikdy!"

„Jamesi! Říkala jsem, že se uvidíme v Bradavicích, ne ve vlaku," vyjekla jsem a propíchla jsem ho pohledem, „Ahoj Reme, potřebuješ něco? Většinou se tohohle snažíš neúčastnit," otočila jsem se na chlapce s medově hnědými vlasy.

„Vlastně jsem přišel za Lily," usmál se a otočil se na mou zrzavou nejlepší kamarádku, „musíme do prefektského kupé."

„Jo jasně. Už jdu," odpověděla zrzka a společně s Remem odešla.

„Budete tam stát ještě dlouho?" zeptala se Lottie a protočila očima. James s Blackem sice jakoby se probrali z tranzu, ale místo toho, aby odešli, se posadili k nám. Až teď jsem si všimla, že Peter někam zmizel. Pokrčila jsem nad tím rameny a podívala jsem se na Blacka, který si sedl vedle mě na Lilyino místo.

„Nemůžeš si sednout alespoň dál?" zavrčela jsem na něj, když se posunul blíž ke mně a tím narušil můj osobní prostor.

„Máš pravdu. Nemůžu," odpověděl mi a nasadil svůj typický úšklebek.

„Jamie, vezmi prosím svého debilního kamaráda a jděte někam hodně daleko," nasadila jsem ten nejotravnější hlas, který jsem uměla a prosebně jsem se koukla na svého brýlatého nejlepšího kamaráda.

„Ale notak. Vždyť jste se ještě dva roky zpátky normálně bavili," protočil James očima a podíval se na mě, jakoby nevěděl, co se tehdy stalo.

„Tohle nevytahuj. Sám moc dobře víš, co se stalo," propíchla jsem ho pohledem. Black taky nevypadal nadšeně z toho, že James nakousnul zrovna toto téma.

„No jo. Promiň. Slibuju, že už to nebudu vytahovat," smutně se na mě usmál. Vždycky mu bylo líto, že jsme se s Blackem přestali bavit, ale musel prostě pochopit i mě.

„Jamesi," začala jsem, „oba moc dobře víme, že to zase porušíš," řekla jsem vážně.

„Já, promiň. Nevěděl jsem, že ti to tak vadí-," začal se omlouvat a já vyprskla smíchy. Chvíli na mě nechápavě koukal-což rozesmálo i zbytek kupé-a pak se začal smát taky. Když jsme se dosmáli, zjistili jsme, že už budeme v Bradavicích a tak jsme se šli všichni převléct do hábitů.

První část z pohledu Alex. Doufám, že se alespoň trochu líbí. Dejte mi prosím vědět, jestli má cenu psát dál. Nechci to sem dávat, kdyby to neměl nikdo číst.