Deník z karantény

Den první - část druhá

Středa 11. března 2020- 16:00

Po úspěšném zahájení korona-prázdnin přečtením a vymazáním všech negativních mailů jsem se přesunula z postele na gauč. Řekla jsem si, jak skvěle produktivně strávím čas dokončováním sledování všech sérií seriálů na Netflixu, které jsem nikdy nebyla schopná dokoukat. Zhruba někdy k odpoledni, kdy už jsem měla na obličeji přesný obtisk polštáře, dokonce tak detailní, že by se do něj dala nalít sádra a odlít kopie, se v obýváku zjevila má drahá máti. S radostí, která u mě fakt nebyla opětována mi řekla, že se rozhodla, že mě během volna naučí domácím dovednostem a budeme spolu péct.
Odkývala jsem to s úsměvem 'no to víš že jo', a raději předstírala, že se dál dívám na seriál. Pochopila jsem, že bych si měla začít hledat víc brigád, abych mohla být doma co nejméně, pokud nechci zažít domácího MasterChefa.
Je mi totiž naprosto jasný, že pokud tomu neuteču, bude máma horší než Pohlreich a kdyby existovalo něco horšího než bronzová medaile alias nálepka od něj, nalepí mi to na čelo Herkulesem, a to bych se pak už nepodívala ani na jediný blbý díl Ano, šéfe!, což by bylo vážně celoživotní utrpení.