Léčba |Yoonmin|

17

"Kurva," hlesl Yoongi, když viděl Lucase se zbraní a postavil se vedle mě.

"Zničili jste všechno," vyplivl jedovatě Lucas a odjistil zbraň, kterou pořád ale držel skloněnou. Lucas mě zaučoval, když jsem do nemocnice přišel a myslím, že byl u odchytu Yoongiho, což se mi vzápětí potvrdilo.

"Pamatuju, jak jsem tě chytal Yoongi. Byl jsi zkurvený kretén. Skoro jsi zdrhnul, ale teď budu mít navrch já," zašeptal a namířil na Yoongiho zbraň.

Vystřelil.

"Ne!" vyjekl jsem, Yoongiho odstrčil a stoupl si na jeho místo. V tu chvíli se do mého těla zavrtala kulka a bolestí se mi podlomily kolena.

"Hej!" uslyšel jsem Kookieho hlas a vzápětí další výstřel. Z ramene mi vystřelovala paralyzující bolest do každé buňky v mém těle a krev mi začala téct proudem.

Viděl jsem, jak se nade mnou skláněl Yoongi s Kookiem, který křičel, ať někdo doběhne pro Jina. Nic jiného už jsem nezvládal vnímat.

"Jimine, no tak, zůstaň tady!" křičel Yoongi, když jsem malátně zavíral oči.

"Jimine, kurva, ne, tohle ne, zůstaň tu se mnou!" nepřestával se snažit Gi, aby mě udržel při vědomí, ale já už to nezvládal. Strašně špatně se mi dýchalo a všechno mě nechutně bolelo.

"Sakra, nutně musí na sál. Kookie, padej pro Mina a Tena! Yoongi drž Jimina při vědomí a zkus zastavit krvácení!" Tohle byl Jinův jekot, který okamžitě dával všem rozkazy. V puse jsem ucítil kovovou pachuť krve, až mi najednou zaplnila celou pusu a já ji musel začít přidušeně plivat.

"Zvládneme to, Minie, ano? Klid, zvládneš to," konejšil mě Gi, i když moje krev končila na jeho oblečení a rukách.

"Budeš v pořádku, přísahám. Dýchej. Jen prosím dýchej! Nezavírej oči, vrať se mi, Jiminie. Je to v pořádku. Budeš v pořádku. Nedělej mi to. Nedělej mi to, prosím, sakra, nedělej mi to. Tak moc tě miluju," pohladil mě po tváři, zatímco po jeho tekly slzy. Já ze sebe dostal ale jen další horkou krev. Každý nádech byl čím dál tím těžší a těžší a já už neměl sílu nechat oči dál otevřené.

"Jiminie, neusínej, prosím," opakoval zoufale pořád dokola Yoongi a tiskl mi zranění, abych neztratil tolik krve.

"Nech... Toho... Gi... S-strašně to... Bolí," vyhekal jsem ze sebe, ale jistě jsem přestával vnímat. Poslední, co jsem viděl, byla Yoongiho uslzená tvář, která se mi ale rozmazávala. Až ji nakonec pohltila tichá temnota.