Léčba |Yoonmin|

Bonus #2

"Tae, klid," poplácal ho po rameni Yoongi, stoupl si kousek za něj na své místo a hned vedle se postavil Jr. My s Jinem jsme zaujali místo Kookieho svědků. Všechno bylo připravené, jen Kookie nám tu chyběl. Tae si pořád nervózně podupával a otáčel se na Yoongiho, který vypadal, že vezme izolepu a přilepí ho na místě, pokud nepřestane.

Konečně se ale uklidnil a otevřel překvapeně rty. Ve dveřích se objevil Jungkook. Byl celý v bílém, vlasy měl upravené, aby mu nepadaly do očí a pomalu si to kráčel před oltář. Vypadal tak perfektně.

Ještě než se postavil naproti Taeovi, věnoval mi zářivý úsměv a pak už stanul tváří v tvář svému partnerovi, který se na něj culil.

"Vypadáš neuvěřitelně," pronesl omámený Tae, který vypadal jako by pro něj přestal existovat celý svět a zůstal jenom Kookie.

"To ty," zamumlal Kookie, začal se červenat a obřad mohl začít. Ani jsem ho moc nevnímal, byl jsem moc zaujatý Yoongim, který v tom obleku vypadal jako princ. Ale zpozorněl jsem, když Kookie řekl své ano. A Tae odpověděl naprosto stejně. A jejich polibek byl asi to nejroztomilejší, co jsem kdy viděl. Všech asi třicet lidí, co byli v sále, začali tleskat.

Pak už proběhl slavnostní oběd, který byl naprosto dokonalý. Obzvlášť, když se Tae snažil nakrmit Kookieho, ale ten byl otočený na Jina, takže vůbec nevnímal. Pak se rychle otočil na Tae a dostal lžičkou do nosu. Začali se rozkošně pošťuchovat a vydrželo jim to, až do večera, kdy měl nastat jejich první tanec. To byl čas i pro Yoongiho. Nechal mě u stolu a odebral se ke klavíru, na který měl doprovodit první tanec novomanželů.

Když jemná melodie začala, Tae chytil Kooka kolem pasu a přitáhl si ho k sobě tak, že se dotýkali nosy. Kook mu něco pošeptal a začali spolu tančit. Bylo to tak nádherně romantické a Jin vedle mě už slzel jakoby krájel cibuli. Položil jsem mu hlavu na rameno a nechával se unášet tou krásnou hudbou a pohledem na ty dva. Přišlo mi to tak strašně dávno, kdy jsem mu v nemocnici šeptal, aby jen předstíral, že do něj pouštím elektrický proud. A teď měl svého manžela a nikdy nevypadal šťastněji.

"Jimine!" vrhl se mi kolem krku Kookie, když jim skončil tanec a Tae šel za Yoongim ke klavíru, aby ho požádal, jestli nemůže hrát ještě déle.

"Strašně ti to sluší, Jungkookie," pochválil jsem ho a sjel si ho obdivně pohledem.

"Tobě také. S Yoongim vypadáte tak dokonale. Jsem tak rád, že jste tu. Nechtěl jsem z vás dělat karbanátky a chytat žraloky... Víš, jak je to náročné? Náročnější než příprava svatby s Taem," smál se a napil se šampaňského, které mu barman podal.

"To ti věřím," odkýval jsem obrátil do sebe půlku skleničky s červeným vínem.

"U vybírání výzdoby jsem zjistil, že mám tři fáze vzteku. První fáze je opovržlivý pohled, kdy po tobě prskat urážky a suché poznámky. Pak je druhá fáze křiku, kdy většinou začnu i brečet. A potom nastane taková moc hezká psycho fáze, kdy se začnu smát a v tu chvíli zdrhej, protože se tě chystám zabít. Tae si na obranu proti mně vzal dokonce i pánvičku, když jsem po něm hodil okurku," vyprávěl mi a oba dva jsme se tomu začali tlemit jako smyslů zbavení.

"Pořád nemůžu uvěřit, že se to všechno stalo. Když jsem se tenkrát probudil v ústavu, myslel jsem si, že už ho nikdy neuvidím. Věřil jsem, že tam umřu. A teď? Teď jsem ten nejšťastnější kluk na světě," vydechl a skočil mi kolem krku. Mačkal mě v objetí a přenášel na mě svou pozitivní energii. Koutky měl neustále od ucha k uchu a něco mi vyprávěl. Oba dva jsme se pak přesunuli k baru, kde jsme si dali několik koktejlů společně s Taem, Yoongim a Jinem. Bylo to naprosto úžasné, nikdy jsem se tak nebavil. Všechno se zdálo tak v pořádku a naprosto normální. Jakoby to nikdy nebylo jinak.