MELS // Severus Snape FF //

-18-

Tyhle chvíle měla Mels až příliš ráda. Bylo něco kolem sedmé a ona se spolu s Harrym rozvalovala na dece u Černého jezera. Slunce se sklánělo k západu a protkávalo modrou oblohu a šedé mraky zlatou a karmínovou barvou. Jednoduše pastva pro oči. Z kuchyně vyprosila od svých malých přátel večeři a teď ji v naprostém klidu jedli.

Harry vypadal spokojeně. Popíjel dýňový džus a nepřítomně se usmíval. Bylo to jako poklad, ovšem chmury stále nezmizely. Mels se natáhla pro zmrzlinu. Byla to sice večeře, ale upírat si některé věci není zdravé. Tímto pohybem probrala Harryho z jakéhosi transu.

"Byl jsem v knihovně," řekl neurčitě. Mels se na něj zvědavě zadívala, ovšem nijak neviděla pointu.

"Tomu nevěřím! Po tolika letech si tam vkročil dobrovolně a ještě bez doprovodu?" řekla ze srandy první, co jí napadlo. Harry se ale nesmál.

"Pátral jsem po knize o živlové magii a nic jsem nenašel," zašeptal a věnoval jí pronikavý pohled. "Ptal jsem se, ale ani knihovnice nic takového nikdy neslyšela. Víš napadlo mě, není to .. no .." nějak se neměl k tomu to vyklopit. Mels se frustrovaně nadechla.

"Ty si skutečně myslíš, že bych vás učila černé magii? Děláš si ze mě blázny?" řekla trochu rozhořčeně. Harry se pod tím tónem přikrčil, ale ignoroval to.

"Nezlob se prosím Mels! Nemyslel jsem to nijak zle. Pochop ale, že o tom nic nevím. Děsí mě to. Navíc ty si vyrůstala v nekouzelnické rodině, o to je to zvláštnější." To dávalo smysl. Mels se na něj velmi intenzivně zadívala.

"A co by jsi chtěl vědět, Harry?" Chlapec se zamyšleně zahleděl za jezero.

"Říkáš tedy, že se řadí k bílé magii?" Jemný začátek.

"Ne. Živlová magie nepatří ani k temnotě ani ke světlu. Je v souladu s přírodou a ta je vybalancovaná. Tudíž nelze říct ani na pomezí." Zelené oči, jako by vstřebávaly informace. Harry zvláště vyklonil hlavu.

"Co to má co společného s naším magickým potenciálem?" Mels chvíli hledala srozumitelná slova.

"Víš tenhle druh dovednosti roste v přímé úměrnosti s tvým potenciálem. Mnoho kouzelníků se domnívá, že magické jádro a potenciál jsou rozdílné věci, ovšem vlastně to tak není. Všechno jde ruku v ruce. Čím více kouzel a všeho se naučíš ve škole a v životě, tím silnější je jádro.

Kouzelníci si myslí, že jádro se ustálí v dospělosti. To ale není pravda. Ono svým způsobem usne. Ovšem jsou pak jisté oblasti magie, jako je živlová magie, které ho mohou dál rozvíjet. Ty se spojíš s živlem. Vyvíjíš ho a to je celoživotní proces. Nikdy neskončí. Čím lépe si vedeš, tím větší je tvůj magický potenciál a tím silnější a vyvinutější je tvé magické jádro.

To se samozřejmě odráží i na tvých ostatních kouzlech. Kvůli tvému jádru jsou přirozeně silnější. Proto bývali kouzelníci ovládající živly velmi uznávání."

Harry mlčel. Očividně vstřebával, co se právě dozvěděl a přemýšlel jak s tím naložit. Mels to chápala. Ovšem trochu ji to znervózňovalo.

"Mluvila si o tom, že zakladatelé školy ovládali živly. Jaký kdo měl? Rowena tedy vzduch. Co ostatní?"

"Helga z Mrzimoru byla spojena s vodou. Godrik Nebelvír zase s ohněm. Salazar Zmijozel ovládal zem." Velmi zjednodušeně řečeno.

"Odráží se ovládání živlů od příslušné koleje jako charakter?" Mels zvedla výhružně bradu.

"Takovou hloupost už nikdy neříkej Harry! Ničí charakter není řízen kolejí, to je mylný úsudek. Koleje spojují podobné lidi, ovšem ti se velice liší. Věř, že existovali stateční Mrzimorové, zbabělí a prohnilí Nebelvíři, úplně tupí Havraspárové a nesobečtí Zmijozelové, kteří hluboce milovali."