MELS // Severus Snape FF //

-24-

Mels kráčela do ředitelny. Zapadající slunce jí ozařovalo zrzavé vlasy tak, že téměř vypadaly jako plameny. Už je tomu dlouho, co se cítila takhle nabytá energií. Jako doslova - síla by z ní mohla sršet. 

Když dorazila na místo, byl tam zatím jen Severus. Mels si byla jistá, že to ředitel dělá naschvál. Muž stál u okna a pozoroval slunce. Když za ní docvakly dveře otočil se a chvíli ji pozoroval. 

"Zdáš se být skvěle připravená," řekl neutrálně, téměř bez citu. To bylo tak v kontrastu s jeho včerejším křikem, až to Mels skoro zaskočilo. Přešla k němu a vzala jeho dlaň do svých.

"Co jiného bys ode mě mohl čekat, nikdo proti mně nemá šanci," odvětila mu sebevědomě, načeš se pouze pousmál.

"Ale i tak můžu mít ... obavy, že?" Bylo to proneseno téměř neslyšně. Mels mu pevně stiskla dlaň, která byla oproti její tak ohromná. 

"Samozřejmě, obava a starost o někoho jsou přirozené. Já mám o ty lidi také starost, proto jim musím pomoct. Věř mi ale, že budu opatrná," řekla mu pevně a věnovala mu nádherný úsměv.

"Osobně na to dohlédnu," stiskl jí ruce zpět. Mels z toho měla špatný pocit. Kdyby ho ta někdo poznal ... byl by první na Voldemortově seznamu.

"Taky buď prosím opatrný," zašeptala a odstoupila. V tu chvíli dorazil Brumbál.

"Výborně, slečno prosím, můžete jít první,"řekl a ukázal jí adresu na papírku. Mels odhodlaně přikývla a vstoupila do krbu. Na Severuse se ale už podívat nedokázala.

---

Letaxová síť ji donesla do nějaké chalupy. Pár lidí tam už čekalo, včetně dvojčat, Pastorka a nějaké ženy - vlastně metamorfomága.

Její vlasy byly černé jako uhel a sálalo z ní něco podivného. Tvářila se neutrálně, jako by ani necítila. Mels se k ní přiblížila a zhluboka nasála. Něco bylo zkrátka divné a v hlavě jí naskakovalo milion scénářů, co by to mohlo být.

Její úvahy přerušil Brumbál, který se vynořil v krbu za ní a okamžitě si získal veškerou pozornost.

"Rozdělíme se do dvojic. Je nás málo, ale to nám neubírá šance. Podle včerejších instrukcí se schováme a počkáme, až dorazí. Může to být past, proto buďte nanejvýš opatrní. Kdyby se něco pokazilo, buďte rozvážní. Já a Severus vás budeme dostávat pryč, ale přemístit se, to je až poslední šance." 

Všichni mlčeli a v místnosti se rozšířilo ticho. 

"Hodně štěstí," pronesl ještě a pak se začaly tvořit dvojce. Všichni se rozešly od chalupy, která byla trochu odlehlejší od vesnice, kterou dnes měli chránit, ale byla rozhodně nejlepším východiskem v jejich situaci.

Mels se rozhodně nemýlila. Byla jí přidělena Nymfadora a ač by ráda navázala kontakt, jí do řeči moc nebylo. Upřímně se vůbec nedivila, ale na druhou stranu o ní chtěla vědět trochu víc.

"Ahoj, já jsem Mels. Ještě jsme neměly šanci se poznat," pronesla a nasadila víceméně neutrální pohled. Právě procházely lesem na severovýchodě od Phoaneli - té vesnice.

"Nymfadora," řekla a dál procházela les před ní. Byla trochu roztěkaná a snažila se vyhnout přímému očnímu kontaktu.

"Víš, Doro, tohle bude ošklivá akce. Vím, že asi není tvá první, ale nejsem si jistá jestli to zvládneš." Dobrá, tohle nebylo úplně v plánu. Původně na to Mels chtěla jít pomalu, ale tohle není zrovna postoj hodný do boje, přiznejme si to.