Mels si dovolila se na chvíli ponořit do čistě školního režimu. Bylo to lehce nezvyklé, ale nekonala se žádná schůze řádu, nebylo žádné pozdvižení, do toho rádoby plesu bylo ještě daleko a zapadnout do rutiny bylo tak jednoduché. Škola, přátelé, úkoly a tréninky. Jakoby ji ovládlo deja vu. Bála se trochu toho, co přijde, protože až moc dobře věděla, že když je chvíli klid, tak se pak stane něco hodně špatného.
Co se týče nových dní .. inu začala plánovat. Kdyby se něco zvrtlo potřebovala záložní plán. Doufala ale, že veškeré její cesty počkají až na prázdniny. Sice by ve škole neprobírali nic pro ni neznámého, ale ona tu musela být, kdyby se něco podělalo.
A .. upřímně si to zde užívala. Na její věk a situaci .. bylo neuvěřitelné, jak jí zdejší lidé přilnuli k srdci. Její velice úžasně šílený čas s Ginny a Lenkou, procházky a zábavné konverzace s Dracem nebo Harrym. No. A co by jí asi chybělo nejvíc, by byly chvíle strávené se Severusem. Ač by to mnozí nemohli nikdy pochopit, ač to snad téměř nikdo nikdy neměl ani možnost zjistit .. ten muž, ten člověk byl prostě úžasný. Neuvěřitelně silný a chytrý, vtipný a krásný pro ty, co to byli schopni vidět a ochotni objevit.
Mels byla šťastná že se stala jednou z mála, kteří ho mohli poznat více. Kteří ho mohli nazývat přítelem. Čím bližší si ale byli, tím větší měla Mels potřebu urovnat minulost. Nebo to je hodně špatně řečeno. Urovnat tu minulost se Salem. Její život byl krapet komplikovanější. Zatímco čekala na Draca, plánovala tu návštěvu. Bude to asi nepříjemné, ale kdo by od toho čekal něco s pozadím ve tvaru duhy a sluníčka, že?
Draco dorazil, ale překvapivě nebyl sám. Přišel s ním Blaise. Dva mladí Zmijozelové si to kráčeli po cestě směrem k ní a někteří studenti se za nimi otáčeli. Sice se s Dracem bavila už dlouho, s jinými členy jeho koleje také a většina studentů to vzala docela dobře, stále se objevil někdo, koho to málem složilo.
"Zdravím, živlová čarodějko," pozdravil ji Draco, aniž by věděl, co vlastně vypustil z pusy. Mels se ušklíbla, ale nehodlala ho v tom nechat samotného.
"Pozor mladý muži nebo tě prokleju svým smrtícím uměním," pronesla nadneseně. Všichni se tomu zasmáli, ale Blaise byl první, kdo nasadil vážný výraz.
"Děláš si z toho srandu, ale víš, že se tě spousta studentů bojí? Merlin ví, jestli i někteří učitelé." Ano, o tom už Mels slyšela. Na jednu stranu to chápala. Lidé se bojí toho, co neznají. To se dělo a bude dít vždycky. Na druhou stranu by ale měli alespoň projevit snahu to pochopit.
"Ano, něčeho takového jsem si všimla, ale myslím, že nejjasnější signál byla Brumbálova pozvánka na zítřejší čaj," řekla trochu kysele. Jelikož stáli pořád na místě, zvedla lehce jedno obočí.
"Eh, čekáme ještě na někoho o kom nevím?" zeptala se taktně na dvě věci v jednom. Blaise jí věnoval omluvný pohled a Draco se chopil slova.
"Vlastně ano, má drahá. Dokonce bych se s tebou mohl vsadit, že neuhádneš, o koho jde." Mels chvíli hledala slova, ovšem než se stihla nadechnout, tak z hradu vyšla skupinka lidí. Jejích přátel. Její obočí muselo zmizet ve vlasech, protože v čele skupinky si to kráčel Harry, který nesl něco až nápadně podobného piknikovému koši a za ním šla Ginny, Lenka , Ron a Neville.
"Páni Draco," vydechla s kapkou překvapení. Věděla samozřejmě, že už to mezi těmito studenty není tak zlé, jako slýchala ale to, že by spolu dobrovolně trávili čas? Mimo BA se to teda nedělo. A navíc Harry .. nemluvila s ním od toho večera, kdy tak narychlo odešel. Přišlo jí, že se záměrně vyhýbal, ale nechtěla na něj tlačit.
"Ahoj lidi," řekl Harry a usmál se na ně. Ostatní také pozdravili a docela se i usmívali, snad až na Rona, který se očividně hodně snažil s nimi vůbec vydržet. "Susan a Ernie přijdou hned," řekl vesele, když pokládal košík na zem.
"Byli jste v kuchyni?" zeptala se Mels zvědavě.
"Ano. Dobby a Dipsy tě velice pozdravují a vzkazují, že jsi tam nebyla už celý týden! Hrozně jim chybíš." Broučkové, pomyslela si Mels. V kuchyni strávila spoustu času. Zavedla v době, kdy skřítci neměli příliš práce takovou výměnu informací. Jednou vařila Mels a skřítci se různě vyptávali, ochutnávali a okoukávali nové recepty, které neznali. Mels pak vždycky ohromně potěšilo, když je našla na stole ve Velké síni. Jindy zase pod ruce skřítků koukala Mels. Naučila se správné poměry a nová kulinářská díla. Byli to příjemné a klidné chvíle.
"Jsem to ale bídák," řekla Mels. "Takže máme piknik, o kterém nic nevím. Jak je to možné? Mohla jsem něco upéct," podívala se na Draca. Ten si ale pouze vyměnil pohled s Harrym a nevzrušeně prohodil: "Nemusíš vědět o všem."
Harry mu to odkýval. Podrazák. Oba. Mels z hloubi duše nesnášela překvapení a oni to moc dobře věděli. Asi poslední dobou povolila, jelikož si žádného spiknutí nebo změny v jejich chování nevšimla a to je podezřelé. Musí se dostat zpět do formy.
Mezitím dorazili dva zbývající Mrzimorové a tato velmi zvláštní skupinka se vydala na staré dobré místo ke známému jasanu. Dívky rozprostřeli velkou deku a Harry na něj kouzlem rozmístil jídlo.
"To je teda místo večeře?"zeptala se, když viděla tu docela slušnou hromadu. Ron a Ernie se zděšeně nadechli a věnovali jí přísný pohled.
"Vždyť to je taková lehká svačinka!" řekl zděšeně Ron. Mels zvedla ruce na znamení míru a vyměnila si pobavený pohled s Dracem a Ginny, kteří museli protočit oči.
Když se všichni usadili, začala se bavit se Susan. Začaly jen tak zlehka, o normálních věcech, ale Mels to zkrátka nedalo.
"Víš, jak tě vlastně kdo pozval?" zeptala se trochu rozpačitě, "nikdo mi nechce nic říct." Susan se na ni překvapeně podívala. Pak se koukla na kluky, kteří zrovna mluvili s Lenkou a otočila se zpět na ni.
"No přišli za mnou a Erniem včera. Víš Draco a Harry. Prý že bude takové posezení, piknik. Říkali, že o tom nevíš a je to překvapení pro tebe. Víš," zamyslela se a věnovala jí úsměv, "myslím že to má být jejich dárek pro tebe za to, o co se snažíš. Když se podíváš okolo, tak tu najdeš nejen své přátele, ale taky zástupce různých kolejí." Mels si toho všimla už na začátku. Samozřejmě z toho měla radost, ale nenapadlo ji, že by to mohlo být záměrné,
"Kdyby mi někdo řekl, třeba na začátku roku, že uvidím Rona cpát se a mluvit na společném pikniku se Zmijozelem, kdyby .." rozhodila rukama a ukázala na všechno okolo sebe," mi někdo řekl, že se stane něco takového, vysmála bych se mu a poslala ho k madam Pomfreyové. Dokázala si tu hodně změnit. Za to ti patří velký dík nás všech, myslím totiž, že to tahle škola potřebovala."
Mels se koukala dojatě kolem sebe. Skutečně. Všichni spolu bez problému mluvili. To byl skutečně pokrok. Objala Susan kolem ramen a usmála se na Lenku, která právě popisovala Erniemu, jaké to bylo, když ovládla vzduch. Ten na ni koukal a tváře mu hořeli, protože to vůbec nepobíral. Koukal se střídavě na ni a na svoje ruce a ostatní se smáli na celé kolo.
---
Zdravím všechny! ❤️🌼Ano, vím to. Jsem bídák a omlouvám se, že kapitola nebyla už o víkendu. Myslela jsem, že budu mít více času, ale nepočítala jsem s tím že brigáda, na kterou chodím, jede i přes státní svátky. 🤦🏼♀️ Na druhou stranu vyjde řekla bych ve středu jedna kratší kapitolka. Následně bych to viděla až na pondělí.
Velmi děkuju za zájem a vaši podporu, je to skutečně velmi milé! ❤️🔥Vaše
🌼
Lilly ❤️
ČTEŠ
MELS // Severus Snape FF //
ФанфикDívka, která přišla do šestého ročníku, je opředena tajemstvím, které ani sám Brumbál nerozlouskl. Jeho touha po poznání je ovšem větší, než strach. Nebojí se tudíž použít jakékoliv prostředky k tomu, aby zjistil pravdu. Získat si lidi na svojí stra...