bad couple

kapitola 4

KIM
Už tak jsem měla dost velký zpoždění, ale jestli to nestihnu zrovna dneska, otec mě fakt zabije. S matkou měli být na charitativní akci, ale změnili na poslední chvíli plány, a já musela odejít z brigády dřív než jsem vůbec začala.
     Můžu jenom doufat, že mě Victoria nevyhodí. Naneštěstí pro ni jsem byla ze všech zaměstnanců nejschopnější a to i přes mou disfunkční rodinu.
Na cestě zpátky mi došlo, že jsem zapomněla Josiein deník. Ve škole. Kurva.
Tohle je konec. Mrkla jsem na hodinky. Za deset minut mám bejt doma. Nestihla bych to ani tak, takže se vrátím do školy.
Jestli Jo někdy zjistí, že jsem ztratila její deník... asi se postaví do fronty, aby mě taky zabila.
Když jsem se o půl hodiny později vřítila do učebny biologie a přejela pohledem celou místnost, nikde nic nebylo. Žádný papíry ani Josiein sešit.
Zkusila jsem i místnost, kde jsem zůstala po škole a tělocvičnu, ale deník jsem nenašla.
Možná si ho Jo už vzala. Nebo...
Zapípal mi mobil, tak jsem ho vylovila z kapsy bundy.

Neznámé číslo: Mám ten deník, kterej tak moc chceš. Čekám na tribuně. Dávám ti 10min.

Já: Kde si doprdele vzal moje číslo?

Neznámé číslo: Mám svoje zdroje. Ještě 9 min.

Tady šlo o Jo. Kvůli ní tam půjdu. Ale to ještě neznamená, že z toho mám radost.

Já: Fajn, jdu tam.

Už když jsem mačkala odeslat jsem toho litovala. Ale bylo pozdě a nemělo smysl oddalovat nevyhnutelný.
Vydala jsem se přes fotbalový hřiště na tribunu s jedinou myšlenkou: Možná jsem na řadě v tý vaší hře ale to neznamená, že ti to usnadním, Alexandere Vego.