bad couple

kapitola 30

KIM
     "Když jsme spolu poprvý mluvili, bylo to kvůli výzvě, nic vic jsem v tom neviděl. Ale to se změnilo, když jsem poznal, jaká fakt seš."
"To já vím."
"Počkej, co?"
"Alexi, známe od 7 let. Chodili jsme vždycky na stejnou školu. Randil si s každou holkou ze všech ročníků. Myslíš, že mi nedošlo, že jsem pro tebe stejná jako ostatní, jen další, kterou musíš přetrpět, aby tě kámoši obdivovali?"
"To nechápu. Když jsi to všechno věděla, proč jsi mi vůbec dala šanci dokázat ti, že jsem přesně tak hroznej, jak sis vždycky myslela?"
     "Upřímně... fakt nevim. Možná jsem doufala, že se zachováš jako v nějakým klišé a změníš se kvůli mně. Byla blbost vůbec v to kdy věřit."
"To si fakt myslíš? Kim, fakt jsem se kvůli tobě snažil. Jen potřebuju víc času ti to dokázat. Dej mi ještě šanci."
"Nezvládnu to. Před tímhle rozhovorem jsem mohla předstírat, že pro tebe fakt znamenám něco víc, ale teď... to fakt nedokážu."
     "Děláš chybu."
"Možná. Ale jsem si jistá tím, že potřebujeme pauzu."
"Pauzu? Takže se se mnou ještě nerozcházíš definitivně?"
"Hele, vlastně jo, rozcházím. Zapomeň na tyhle měsíce našeho neexistujícího vztahu. Já přesně tohle udělám. Bude to pro nás oba nejlepší."
"Děláš chybu," zopakoval. "Získám tě zpátky."
Nechtěla jsem s ním dál mluvit. Hrozilo, že se každou chvílí rozbrečím, takže jsem musela vypadnout.
"Ne."
"Cože?"
     "Nezískáš mě zpátky."
"Kim, já vím, že jsem..."
Nechtěla jsem, aby se snažil mě přesvědčovat, jak moc se změnil. Nikdy jsem si ho neměla pustit k tělu.
"...idiot. Jo, to já vím taky. Je konec. Smiř se s tím."
S těmihle slovy jsem vypadla ven do deště a běžela co nejdál. Pryč od něho, pryč od emocí, které mě k němu pojily, pryč od všeho.