bad couple

kapitola 36

KIM
     "Nemůžu uvěřit, že jsem tě tak dlouho neviděl. Kdes byla?"
Seděli jsme v Milkshake baru a zatímco Aiden do sebe zmrzlinu doslova házel, já si ve vanilkovým latte jen nepřítomně točila lžičkou.
"Tak různě. Vlastně všude," řeknu vyhýbavě a nervózně se zasměju.
"Slyšel jsem, co se stalo s Vegou. Seš v poho?"
Skvělý, už to snad slyšela celá škola.
"Jasně," přikývnu nepřítomně a věnuju mu úsměv. Bože, jsem tak falešná, dokonce i na moje poměry.
"Takže nejsi."
"Upřímně nevím," povzdychnu si. "Nikdy mi na nikom nezáleželo, kromě Jo. Když k ničemu nemáš vztah, nebolí tě tolik, jestli to ztratíš. Nebo kdy to ztratíš, protože jednou to nastat musí."
"Možná jde právě o to. Bojíš se změn. Ber to takhle – Josie je ve tvým životě stálá konstanta, máš u ní jistotu, že tu pro tebe vždycky bude. Zato u Vegy hrozí nebezpečí, že tě může total zruinovat, jestli ho fakt miluješ." Zarazí se.
"Řeklas mu to?" Můj jakkoliv bezvýrazný face si vyložil správně. "To jsem čekal. Jestli to s ním myslíš vážně, řekni mu to."
     "Ty seš teď na jeho straně?" zeptám se nevěřícně. "Mám ti snad připomenout, co se stalo a o  jeho výzvě?"
"Nebuď směšná. Snažím se dát kamarádce dobrou radu."
"On tě k tomuhle přemluvil?"
"Co?"
Zavrtím hlavou. Nesnaží se to ani zapírat. "Neskutečný," zamumlám. Odsunu se od stolu a hodím na stůl bankovku. "Přešla mě chuť."
Aiden mě chytí za zápěstí a znemožní mi tak odchod. "Přečti si tohle." Nacpe mi svůj iPhone skoro před nos.

Jo mi řekla, že s ní teď jsi. A vím, že mě nesnášíš, ale taky vím, že na Kim ti záleží. Takže ji zkus prosím přemluvit k tomu, aby si se mnou promluvila – opakuji prosím – hlavně kvůli ní a fajn, i kvůli mně. Udělal jsem chybu a posral jsem to, ale udělám cokoli, abych to napravil. Fakt cokoli. Takže buď ji přivedeš k rozumu ty nebo stejně najdu jinej způsob. Je to jen otázka času.

"Wow." Působivý. "Umí být přesvědčivej," přikývnu. "Ale k rozumu mě nepřivedeš," cituju posměšně jeho zprávu.
Zadívá se za mě. "To ani není potřeba. Šlo mi o to tě tady zdržet. Za tohle mi bude do smrti vděčnej," prohodí věcně.
Za dveřmi uvidím bolestně známou osobu.
"Za tohle tě budu do smrti nenávidět," opravím ho chladně, ale mám co dělat, abych zakryla blížící se paniku.
"Za několik minut změníš názor a když ne," pokrčí rameny, "jsem tu pro tebe, kdyby sis i po tom všem chtěla promluvit," řekl tak klidně, jako by mluvil o počasí a ne o mým dalším ponížení.
"Aidene? Za několik minut budeš mrtv..."
"Ahoj, Kim."