bad couple

kapitola 8

KIM
    Sice jsem se na něho neotočila, ale zahlédla jsem ho periferním viděním.
     Nasadila jsem si helmu a chystala se jet k Jo. Sešlápla jsem plyn a vyjela z místa, ale něco bylo špatně. S motorkou. Posunula jsem nohu na brzdy s úmyslem zkontrolovat ji, ale nezastavovala jsem. Znovu jsem dupla na brzdy, ale spíš jsem zrychlovala.
     Na zatáčce jsem sebou smýkla na zem a narazila na beton. Kotník se mi zasekl pod motorkou a na spánku jsem cítila teplou krev.
"Co to má kurva bejt?" zaklela jsem.
     Uslyšela jsem blížící se kroky.
"Co tu furt děláš?" zeptala jsem se bez zájmu.
     "Kim, jsi v pohodě?"
"Naprosto," opáčila jsem jedovatě. "Můžeš klidně jít."
     "Nejsi v pohodě. Ukaž." Nadzvedl motorku a vyprostil mi zpod ní kotník.
     "Nevypadá jako zlomenej, spíš jen vymknutej. Chceš do nemocnice? Odvezu tě tam."
     "Ne! Zavolám Jo. Přijede pro mě." Vytáhla jsem mobil a zvolila Jo.
Volaný uživatel zrovna není na příjmu. Pro zanechání zprávy stiskněte...
Típla jsem to. Zatraceně.
     "Klidně běž. Já tady na Jo počkám." Ne že bych měla nějak na vybranou.
"Zbláznila ses? Nenechám tě tady."
     "Alexi, nepředstírej o mě falešnou starost. Já vím, že ti jde o výzvu a rozhodně nejsem tak blbá, abych s tebou jela k tobě a vyspala se s tebou."
     "Nic nepředstíram, jasný? Jenom tě odvezu k Josephine. Konec. Nic víc."
Zkusila jsem znovu vytočit Josieino číslo, ale furt byla nedostupná.
     Tak tohohle budu nadosmrti litovat.
"Fajn. Jen mě odvezeš k Jo. Konec. Nic jinýho v tom nehledej."
      "Fajn," zopakoval po mně, zvedl mě do náruče a došel se mnou k autu. Jednou rukou otevřel dveře a posadil mě na sedadlo spolujezdce.
      Opřela jsem se o hlavou o okýnko. Rozhodně toho budu nadosmrti litovat, jen z jiných důvodů, než jsem původně myslela.
     "Nejhorší den v mým životě," zalhala jsem.