bad couple

kapitola 14

KIM
"Seš si jistá, že to zvládneš? Možná bych měla zavolat Christianovi a zrušit to..."
"Ne, neruš to. Tolik ses na to těšila. Běž s Christianem na rande a já půjdu za Maxem."
"Je to dealer. Není nebezpečnej? Neměla bys chodit sama. Zavolej Alexovi."
"Alexovi?"
"No tak, Kim. Nepředstírej, že nevíš, o čem mluvím. Viděla jsem, jak se na něho díváš. A on na tebe."
"Nic nepředstírám. Já fakt nevím, o čem mluvíš."
"Fajn," vzdala to. "Jen buď opatrná."

     Šla jsem k Zennerově ulici a přemýšlela o tom, co Jo řekla. Jak přesně se na Alexe dívám? A jak on na mě?
Byl nesmysl předpokládat, že bych byla zamilovaná. Já nikdy nebyla schopná lásky a Jo to věděla. Nevím, možná jsem na to měla moc ledové srdce nebo to bylo tím, že mě vlastní rodiče nenávidí a nejradši by mě vykopli z domu.
      Byla jsem tak ponořená ve svých myšlenkách, že jsem se s někým srazila. Za tím člověkem jsem se neotočila, má dávat pozor.
     Pokračovala jsem v chůzi, když mě popadl za ruku a smýkl mnou na stranu.
"Co si kurva myslíš, že děláš?" vyjela jsem na něj. Když jsem uviděla o koho jde, zalapala jsem po dechu. "Carlosi?"
     "Řekni, co se stalo Jess."
"Zabila se. Vždyť to víš. Celá škola to ví."
"Jo a proč?"
"Nevím," zalhala jsem. "Pusť mě. Drtíš mi zápěstí."
"Bylo to kvůli tobě. Jess mi řekla, žes přišla na její utajovanej vztah a vyhrožovala jí...
"Počkat, cože? Jess a... ty?"
"Nehraj překvapenou. Můžeš za smrt svojí sestry. Kdybys ji nechala bejt..."
"Nic nehraju. Nevěděla jsem o vás. Teď me pusť."
     "Ty to vážně nevíš, co? Já s ní nechodil. Mohla bys to říct mýmu bráchovi, jejímu bývalýmu klukovi." Začal mě tahat pryč.
"Pusť mě!" snažila jsem se vyvléct z jeho sevření, ale on mi snadno zkroutil ruce za zády. "Ty hajzle, pusť mě! Pomoc!" zaječela jsem. Zakryl mi pusu rukou a zasyčel mi do ucha: "Sklapni a nic se ti nestane."
     Ale já se vzpírala dál a zakousla se mu do ruky. Do úst se mi nahrnula jeho krev. Zařval a mrštil mnou na zem. "Ty kurvo!"
Teď to přijde. Buď smrt nebo rána do bezvědomí.
     Ale nic se nestalo. Carlos znehybněl a padl k zemi. Za ním se objevil další kluk.
"Jsi v pohodě?"
Byla jsem moc šokovaná na to, abych promluvila, takže jsem jen přikývla.
Šel ke mně a setřel mi krev z horního rtu.
"Bude to dobrý."
A já se mu podívala do očí a uvěřila mu.