Hello, my shadow self //SNARRY CZ// DOKONČENO

15.kapitola - Znamení Zla? Ne!

Jedna holčina mě upozornila že mi kapitolky 14 a 15 nenavazují, mělo by to být opravené takže tímto jí moc děkuju. (Označila bych, ale nejde mi to) Předem taky upozorňuji že mi nejde odepisovat na zprávy a nevím kdy to zprovozním, takže tak. Hezký den, Vaše Tery :D

Všichni poznali Marcuse Rosse, tudíž si Harry vyslechl, že nemá chodit nikdy nikam sám. Proto teď mířil v doprovodu Nymfadory do Snapeova kabinetu na hodinu nitrobrany. ,,Zvládneš to, Harry. Věřím že ano."  Podpořila ho Dora, Harry se stejně klepal jako osika. Snape otevřel dveře a vpustil ho dovnitř. ,,Máte strach, Pottere."  Konstatoval. Kupodivu to ale neznělo vůbec posměšně. A Harry to nezapíral. Byla to pravda, tak proč se zdržovat, ať už to má konečně za sebou.

,,Dnes na to půjdeme trochu jinak než minulý rok. Nejprve se musíte plně uvolnit. Budeme to zkoušet, dokud se vám to nepovede. Potom se pokusíte skrývat své vzpomínky a pocity v mentální vodě, ohni, rtuti nebo za zdí, uvidíme co vám bude vyhovovat nejvíc."  Harry nevěřil svým uším. Potom si vzpomněl na Brumbálova slova, nikomu nevěř. Vytáhl hůlku a namířil ji na Snapea. ,,Co vám řekl Sirius v Chroptící chýši na připomínku o starých manželích?" ,,Proč si nejdeš hrát se svým chemickým nádobíčkem?"  Harry povolil všechny doteď ztuhlé svaly. A když říkám všechny, myslím tím doopravdy všechny. S hlubokým výdechem se svalil k zemi.

Severus k němu přisedl, vzal jeho hlavu do rukou a začal masírovat spánky. ,,Uvolněte se, zkuste na nic nemyslet a neusnout."  Promluvil hlubokým hlasem. A Harry se snažil, opravdu jo! Ale ono to bylo tak zatraceně příjemný! Veškerá nenávist k profesoru Lektvarů vyprchala.

Usnul. Ten čenovlasý idiot usnul v Severusově náručí, jakoby se nechumelilo. Přendal ho na vyčarovanou pohovku a vyčkával. Věděl že ho musí dovést do Nebelvírské věže, (kam se mu ani za mák nechtělo) kde ho do péče převezmou Weasley a Grangerová, ale když po dlouhé době usnul bez nočních můr, které ho prý pronásledovali, nepřicházelo v úvahu ho budit.

Když se Harry probudil, začal se zmateně rozhlížet. ,,Usnul jste."  Uslyšel nad sebou Snapeův hlas. Okamžitě vyskočil na nohy a omluvil se. ,,Měl jsem to čekat."  Pokrčil profesor rameny. Zdálo se mu to, nebo muž právě vypustil z úst něco jako omluvu?! 

A pak to přišlo. Ve vteřině se zjevil Ross a vrhl na něj rudý paprsek kletby Cruciatus. Bolest kterou cítil byla nepředstavitelná. Po chvíli to Marcuse přestalo bavit, kletbu ukončil a Harry se s námahou zvedl. Snape mu podal lektvar proti bolesti a odvedl ho do Nebelvírské věže.

*****

Jakmile Harry spatřil  své přátele, sedící na gauči a koukající do ohně, vytasil hůlku. Ostatní  přítomní Nebelvíři na něj civěli s nechápavostí. Ron i Hermiona ale  věděli o co jde, proto se postavili a vyčkali na otázku. ,,Na čem  odletěl můj kmotr?"  ,,Hipogryf Klofan."  Harry se klidně posadil ke  svým přátelům na pohovku.  ,,Cos tam proboha dělal tak dlouho?! Je skoro  devět večer!"   Vykřikl nevěřícně Ron. ,,Učil se Nitrobranu, představ  si."  Ušklíbl se černovlásek. Bylo mu jasné, že kdyby prozradil byť jen  nepatrnou část profesorova milého chování, Snape by jej přetrhl.

   ,,Mohu už jít spát?"   Optal se ironicky Harry. To neustálé hlídání mu začínalo lézt na nervy.  Nejhorší na tom ale bylo, že věděl, že Marcus Ross se může objevit  kdekoli, kdykoli, jakkoli. Může se převtělit do jiné osoby, jakoby si  vzal Mnoholičný lektvar, proto všechny ty otázky na soukromí. Všichni  tři se zvedli a zamířili do pokojů. Harry se vysprchoval, oblékl do  pyžama a zavrtal do rudozlaté pokrývky. Usnul během několika málo minut. 

******

   Naopak dva  Zmijozelové ve sklepení usnout nemohli. Severus musel myslet na chlapce,  který ještě nedávno ležel v jeho náručí a klidně oddechoval.

   Draco myslel na  zítřejší Smrtijedskou schůzi, které se musí účastnit. Otec mu to  přikázal. Naštěstí ještě nemusí přijmout znamení Zla. Nebyl na to  připravený. Nechtěl to ohavné tetování. Po chvíli převalování se v  posteli se blonďák rozhodl zajít za svým kmotrem. Jako jediný měl  přístup do jeho soukromých komnat. Tiše došek až k velkým dubovým dveřím  a nesměle zaklepal. Nebyl si jistý, jestli Severuse nevzbudí.

    Muž mu otevřel do  několika vteřin. ,,Draco?"  ,,Severusi, mohli bychom si promluvit?"   Draco vešel do překrásného obývacího pokoje. Tři stěny byly pokryty  knihovnami s knihami, v té čtvrté se vyjímal krb. Před ním byl bílý  kobereček a pohovka. Celý Severusův byt byl laděn do bílo-černé barvy.   ,,Bojíš se té schůze?"  Chlapec přikývl.  ,,Nemusíš tam chodit."  ,,Já  vím. Když já jsem vždycky chtěl zjistit jak to tam probíhá a podle toho  se až rozhodnout."   Draco zkřivil obličej do zoufalé grimasy. ,,Tak to  tak udělej. Vem si přenášedlo, a až se rozhodneš, buď zůstaneš nebo ho  aktivuješ a přeneseš se zpátky sem."  Pokrčil Severus rameny a nalil si  sklenku whisky. ,,Najde mě. Lucius mě najde a zabije, když odmítnu  znamení."  ,,Ne. Sem do Bradavic se nikdo nedostane."   A tak byl Dracův  problém vyřešen. Podal kmotrovi své hodinky, které muž přeměnil na  přenášedlo a vymazal veškeré stopy magie. Na Smrtijedských schůzích se  shromažďují jen ti nejlepší z nejlepších. Kdyby poznali přenášedlo,  zabili by Draca rovnou.

******

   Druhý den Harry při obědě ve Velké síni zabrousil pohledem k prázdnému místu profesora lektvarů.

Severus čekal na Draca u  Bradavických štítů. Dál by se totiž chlapec s přenášedlem nedostal a  kdyby některý s Voldemortových stoupenců stihl rychle zareagovat, mohl  by se přemístit s Dracem. To by potom byl aristokrat mrtvý než by stihl  mrknout.

  Draco v tu dobu  prkenně seděl mezi Luciusem a Narcissou Malfoyovými a sledoval mučení  nějakého nevinného, bezbranného mudly. Už byl rozhodnut. Vrátí se do  školy a toto sídlo už nikdy nenavštíví; garantoval si v duchu. Po konci  schůze se nepozorovaně zašil do uličky která vedla do jednoho z jeho  bývalých pokojů. Vytáhl hůlku, aktivoval přenášedlo a přenesl se před  štíty Bradavic. Zapadl rovnou do náruče svého kmotra. Ani  nezaregistroval, kdy mu začaly téct slzy. Brečel. Ale za svým  rozhodnutím si stál a byl za něj rád. Z představy, že by musel mučit a  zabíjet nevinné lidi se mu dělalo nevolno. ,,Rozhodl ses správně."   Prolomil ticho Severus když kráčeli do sklepení. ,,Já vím."  ,,Díky."   Poděkoval ještě Draco, než vkročil do Zmijozelské společenské místnosti.  To ale ještě netušil, že pobyt tam se během jednoho dne změní v  peklo...........

Děkuju moc za aktivitu, moc si toho vážím. 😚  jinak, řekli byste že můj příběh má originální děj, nebo je to další  příběh s úplně stejným dějem jako ty ostatní?  Prosím napište svůj  upřímný názor do komentářů. 🥰
                        Terriik