Hello, my shadow self //SNARRY CZ// DOKONČENO

18.kapitola - večeře

Harry se vracel z knihovny. Bylo 23.12. tudíž se blížila společná večeře s Řádem.

Prolezl obrazem do společenské místnosti. „Kdes byl?" Vypálil hned Ron. „V knihovně." „S kým?" „Proč tě to sakra zajímá? Já si můžu chodit kam chci a s kým chci." Začal být černovlásek podrážděný. Ron mu každým dnem lezl víc a víc na nervy. Ty jeho věčné otázky a připomínky, urážení Zmijozelu, vytáčelo ho to.

„Byls tam s Malfoyem!!! S Malfoyem."

„Ano."

„Se zasraným Malfoyem!!!"

„Draco není takový, jaký se zdá."

„Je! Je to sebestřednej hajzl, nic víc!  Stejně jako umaštěnec Snape! A víš co?!  Black je stejně takovej!  Frajírek s egem do nebe, ale v hlavě nic!!!"  Ron řekl to, co si myslel od doby, co Siriuse Blacka poznal. Pozdě si uvědomil, že přestřelil.

Kolem Harryho začala vířit magie. Když černovlásek spatřil ustrašenou Hermionu u východu z dívčích ložnic, zařval jako smyslů zbavený. ,,Taky si to myslíš?! Taky si myslíš že je Sirius nymyšlenej?!!"  Dívka měla z přítele hrůzu, proto přikývla. Neodvážila se mu lhát.

Harry mrštil oboumi svými, teď už bývalými přáteli proti zdi. Nemilosrdně, plnou silou. Na něj ať si hubu otvírají ale na lidi které má rád ne!  Kdyby se Ron alespoň vyjádřil slušně, možná by ho byl býval ušetřil.

Harry se právě chystal na Rona seslat nějakou kletbu, když se z koutu místnosti ozvalo hlasité ,,Ne, Harry!". V tu chvíli si černovlásek uvědomil, že svou magii, která kolem něj vytryskla dokáže ovládat. Rozhlédl se. Pohled mu padl na Siriuse v rohu. To on ho zastavil. Kdyby to neudělal, mohl Rona přinejmenším zmrzačit, né-li dokonce zabít. Nejhorší bylo, že to dělal ze své vlastní vůle. Neovládal ho Ross ani nikdo jiný, byl to jen a jen on. Žaludek se mu nepříjemně zkroutil. Bylo mu zle ze sebe samého.  V jiné situaci by byl možná schopný běžet na záchod, teď ale ne. Podlaha ve společence dostala novou ozdobu v podobě Harryho oběda.

,,Dovedu tě na ošetřovnu."  Uslyšel někde vedle něj Siriův hlas. ,,Ne. Na ošetřovnu ne. Jsem v pohodě. Musím to jen rozdýchat."  Muž nad ním jen zakroutil hlavou, podal mu sklenici vody a kouzlem očistil jeho i vše kolem.

Harry potom spal až do večera příštího dne. Přišla ho vzbudit Nymfadora, Hermiona ani Ron se neodvážili. Převlékl se do společenského hábitu tak, jak to měl nařízené. Rychle se zhlédl v zrdcadle, s vlasy si hlavu nedělal. Ať by se snažil, jak chtěl stejně by mu zůstalo vrabčí hnízdo.

Seběhl schody a stanul v liduprázdné společence. Šel pozdě, jako obvykle.

Dveře do Velké síně byly zavřené, proto je otevřel. ( :D ) Všechny zraky se v mžiku upřely na něj. U obrovského kulatého stolu seděli Sirius s Remusem, kteří se - počkat, cože?! Remus a Sirius? Oni se líbali!  Harry stál jako přimražený.

Když byl konečně schopný pohybu, přejel pohledem ostatní přítomné osoby. Nymfadora, Draco, Kingsley Pastorek, Alastor Moody, Hermiona, Ron, Ginny, Fred, George, Molly, Arthur, McGonagallová, Kratiknot, Salvatore, Snape, Hagrid a Brumbál. Ostatní se zřejmě účastnit odmítli.

Harry pořád ještě trochu zaražený z výjevu, který měl tu čest před chvílí vidět, se posadil na své místo mezi Dorou a Dracem. ,,Mohli byste prokázat tu laskavost a ocucávat se někde jinde?"  Ostrý tón Snapeova hlasu protnul ticho. Remus se od svého přítele poplašeně odtáhl, až teď si uvědomil že jsou v místnosti plné lidí. A s Harrym, kterému tuto novinku ještě nestihli oznámit.

Jako první se ujmul slova Tichošlápek a začal svému kmotřenci všechno urychleně vysvětlovat. Když bylo vše uvedeno na pravou míru, Brumbál proslovem zahájil hostinu. Jídla bylo více než požehnaně, nebylo tak divu, že všichni své žaludky naplnili k prasknutí.

Poklidnou atmosféru rázem pokazil Patron některého z ministerských pracovníků. ,,Azkaban byl napaden. Vězni uprchli." Celý Řád byl v mžiku na nohou, většina utíkala zajistit Azkaban a profesoři odvedli studenty do věže. Harry se ale nenechal. Chtěl jít do sklepení, cítil se tam paradoxně líp. A plánoval se Ronovi a Hermioně vyhýbat co nejdéle to půjde. ,,Znamená to, že ti co pochytali minulej rok na ministerstvu jsou zase na svobodě a aby to nebylo málo, přidali se k nim i ostatní vězni?" Položil Harry otázku, když kráčel po boku Draca a Snapea temnými sklepními chodbami. Uprosil je, aby mu Snape odhalil Fidelia a on tak mohl v jeho soukromých komnatách trávit čas. Pravda, trvalo dlouho než profesora přemluvil, nakonec ale dostal, co chtěl. ,,Ano. Voldemort má teď přesilu, proto bychom měli co nejdřív začít pracovat na vaší magii, pane Pottere."

Za chvíli už seděli ve Snapeových na pohodlné pohovce u krbu a probírali možnosti tréninku Harryho magie.