Hello, my shadow self //SNARRY CZ// DOKONČENO

23.kapitola - polibek

Harry tu noc usnul ve sklepení. Severusovi v náručí. Ten ho přenesl do své postele a sám si lehl vedle něj.

Ráno je vzbudil hluk z kuchyně, kterou měl Severus společnou s Dracem. Muž se pokusil zvednout, aby mohl svému kmotřenci řádně vynadat, zabránili mu v tom ale opálené paže kolem jeho pasu. K jeho smůle, jakmile Harry vycítil že se chce vypařit, stisk upevnil. ,,Nechoď."  Zamumlal. ,,Nechtěl jsem tě vzbudit, můžeš klidně ještě spát."  

Harry se zvedl do sedu, takže si se Severusem koukali do očí a paže měl stále obmotané kolem mužova trupu. Byl jako v tranzu, oba byli. Harry si uvědomil, co dělá až, když se jejich rty setkali. Okamžitě se odtáhl. ,,J-já promiň."  Chlapec se zvedal, chtěl utéct, Severus mu to ale nedovolil. Strhl ho zpět na postel. ,,Proč jsi to udělal?"  Muž v hloubi duše opravdu doufal, že jeho otázka nezněla vyčítavě. ,,M-mám tě rád."  Zašeptal Harry. Nejprve chtěl říct celou pravdu, nakonec se rozhodl jen pro částečnou.

To už Severus nesnesl dále se dívat do smutných smaragdů zalitých slzami. Povalil chlapce pod sebe a těsně u jeho ucha zašeptal ,,Jenom rád?".  ,,Miluju tě, Severusi." 

Byl to Severus, kdo polibek prohloubil. Jejich jazyky sváděly boj bez vítěze i poraženého. Štěstí jim ale nepřálo. Blonďatý aristokrat přišel oznámit čas snídaně. Otevřel dveře do ložnice, neobtěžoval se klepat.

,,Pro Merlina."  Vydechl překvapeně. ,,Jestli někde jen cekneš-"  Začal Severus když se od sebe odtáhli, přerušila ho ale Gwen právě vbíhající do dveří. ,,Harry, máš jít do ředitelny, čeká tě tam Black."  Dívka se ale rozhodla komentovat i černovláskovi červené tváře a napuchlé rty. ,,Konečně jste se někam posunuli."  Zašklebila se a zase odběhla.  ,,Vy jste to věděli?"  Divil se Severus. ,,Ne, ale když si stál před zrdcadlem bez košile a kontroloval svůj znak na zádech, Harry na tebe koukal jako na svatý obrázek. Všiml by si toho i slepý." 

Když se Harry vzpamatoval ze šoku, který právě utrpěl, udělal ze sebe člověka a sprintem se rozběhl do ředitelny. Opravdu tam stál Sirius. nejspíš pěkně nakrklý Sirius.

,,Proč se bavíš se Zmijozelem?"  Zeptal se Tichošlápek.

,,Cože?"  Dělal blbého Harry, věděl ale že z tohohle se jen tak nevyvlékne.

,,Proč se bavíš s Malfoyem a tou, tou Mallory? Chápu že ti Ron a Hermiona ublížili, ale nejsou to jediní Nebelvíři. Proč sis nenašel přátele ve své koleji? Nebo proč ne třeba v Mrzimoru nebo Havraspáru? Proč pro Merlina svatýho Zmijozel?! Syn Smrtijeda?! Dcera nejvěrnější Smrtijedky?!" 

,,Jsou to přátelé, nikdy by mě nezradili. Matka Gwen je mrtvá. Nechápu proč mezi kolejemi panuje taková nevraživost. Ano, Draco nám nadával, ale to je minulost. Každý si zaslouží druhou šanci. Potom je jen na něm jak se s ní vypořádá, ale Draco se změnil. Věř mi, Siriusi." 

,,Dobřee, prcku, dělej si co chceš. Ale nečekej, že se jim vrhnu kolem krku, dobře? A jestli ti ublíží, ať si mě nepřejou. Jo a abych nezapomněl, co tvoje magie?" 

,,Je zpátky v plné síle. Draco na mě útočil a moje magie se bránila. Vlastně to nebylo nic těžkého. A díky, Siriusi."  Harry se vrátil zpět do sklepení. Byla neděle, tudíž měl spoustu volného času.  Severus nakonec rozhodl, že budou plánovat své vpády do útoků Smrtijedů...