Love me, please [book 1]

8.

,,Za co to bylo?" zeptal se mě a držel se za tvář. Já jsem se koukala do jeho očí a nemohla jsem nijak uhnout pohledem. Jeho oči mě upoutaly a mě přišlo, že je to náš nejdelší pohled, který jsme sobě věnovali. 

,,Už mě ty tvoje kecy serou!" zařvala jsem na něj po nějaké době ticha. Bylo mi jedno, že se na nás kouká celá třída. Bylo mi to jedno. Prostě to, co jsem cítila potřebovalo ven. Ten vztek na něj, vztek na Luka, vztek na Ellen a Reynoldse, všechno se to ve mně nahromadilo a já s tím potřebuji ven. Trošku vypustit páru. Možná jsem si vybrala špatné místo na to, abych si tu vylévala svoje frustrace, ale už to nejde.

,,Vadí ti, že ti někdo lichotí?" zeptal se mě. Vykulila jsem na něho oči, protože mě jeho otázka překvapila. Nejhorší je, že má možná pravdu. Od doby, co jsem se rozešla s Lukem jsem žádnému klukovi nedala šanci a když mi pochválil oblečení nebo něco jiného, poslala jsem ho do háje. 

Nevěděla jsem, co mu mám na to odpovědět. Prostě jsem se otočila a sedla jsem si na své místo. Všichni se na mě koukali jako na blázna, ale já jsem to ignorovala. 

____________________

O pár dní později

Seděli jsme v jídelně a jedli jsme své jídlo. Co se stalo za těch pár dní? Nic moc. Jenom jsme měly s Amy tu čest a viděli jsme penis našeho profesora Reynoldse, když jsme ho nachytaly u Ellen, která to s ním pravděpodobně dala znova dohromady. 

Rozhlédla jsem se po jídelně, ale můj pohled se zastavil na Loganovi, který mě pořád pozoroval upřeným pohledem. Od doby, co jsme se spolu pohádali, jsme spolu vůbec nepromluvili. Jenom jsme si vyměňovali pohledy, ale víc nic.

,,Pomoc! Pomozte mi. Chce skočit!" rozlehl se jídelnou hlas nějaké prvačky. Odtrhla jsem pohled od Logana a podívala jsem se na ni zmateným pohledem jako ostatní.

,,Kdo chce skočit?" zeptala se jí nějaká blonďatá holka.

,,Ellen! Je na střeše a říkala, že už nechce žít," začala brečet. Rychle jsem se podívala na Amy, která se zrovna v tu chvíli podívala na mě. Ta holka se snad zbláznila! Zvedla jsem se společně s Amy od stolu a rozeběhly jsme se k schodišti, které vedle nahoru na střechu.

,,Do hajzlu, taky by tady mohli udělat výtah," postěžovala si Amy. Já jsem zakroutila hlavou a běžela jsem ke dveřím, které vedly na střechu rozrazila jsem je a potom jsme s Amy vyběhly ven. Ellen stála na kraji střechy. 

,,Ellen, co to vyvádíš?" zeptala jsem se jí. Otočila se na nás. Vypadala hrozně. Byla ubrečená a řasenku měla rozmazanou po celé tváři.

,,Už o nás všichni vědí. Chtějí ho přeložit do jiné školy. On už mě nechce," začala nahlas brečet. Bylo mi jasný co myslí. 

,,Ale, tohle není řešení. Nemůžeš skočit. Co tvoji rodiče? Co my?" zeptala se ji Amy a pomalým krokem se vydala za ní. 

,,Já bez něho nechci být," brečela Ellen dál. 

,,Určitě se objeví někdo jiný, kdo tě bude mít rád. Někdo lepší než je on," začala jsem ji uklidňovat. 

,,Nenajde. Nikdo nebude jako on. Chci s tím skončit a to hned. Nebudu se už trápit a přemýšlet nad tím, co bude. Měla jsem vás ráda, holky," řekla nám a už se chystala skočit. Jenže Amy byla rychlejší a stáhla ji nazpátek. Obě spadly na zem a já jsem se k nim rozeběhla. Obě jsem je objala. Ellen začala nahlas vzlykat a i mě se po tváři kutálely slzy.

,,Jste v pohodě?" Objevil se u nás najednou Justin. Já jsem mu nic neodpověděla. Místo toho jsem dál seděla na zemi a objímala jsem Ellen.

,,Sanitka už je na cestě," řekl Logan, který se tu objevil chvíli po Justinovi. Za chvíli se u nás objevila profesorka, která odvedla Ellen pryč. Já jsem dál seděla na zemi s hlavou v dlaních a brečela jsem. Najednou mě ale nikdo chytil za ruce a vyzvedl mě nahoru. Podívala jsem se na osobu, která mě držela. Byl to Logan. Neměla jsem však sílu mu odporovat a tak jsem se nechala vtáhnout do náruče. Objala jsem ho kolem pasu a brečela jsem mu do košile. 

Ani jsem nevnímala, že Justin a Amy odcházejí. Prostě jsem stála v Loganově objetí a nic jiného jsem nevnímala. 

______________________

Ahoj, všichni!
Dnes jsem byla celý den pryč a mám hodně předepsaných kapitol. Takže si dnes připravte oči :Dd