Love me, please [book 1]

26.

,,Jsme tady," pronesla vesele Serena a vytáhla ze zapalování klíček. Nepatrně jsem se usmála a vylezla jsem z auta.

Rozhlédla jsem se kolem sebe a mi málem vypadly z důlku. Stála jsem před obrovským domem, který byl pomalu tak velký jako Bílý dům ve Washingtonu. Samozřejmě přeháním, ale na první to tak vypadalo.

,,Co se děje?" přišel ke mně Logan a jednou rukou mě objal kolem pasu. Podívala jsem se do jeho obličeje, který byl pořád od krve.

,,Ne, jenom jsem to tady obdivovala," usmála jsem se. Logan se také zadíval na jejich dům a trošku si povzdychl. Pozorovala jsem ho a snažila se vyčíst z jeho výrazu nad čím přemýšlí.

,,Jsi v pořádku?" zeptala jsem se ho, když jsme nějakou dobu stáli v tichosti. Logan se na mě podíval a i druhou ruku položil na můj bok a otočil si mě k sobě. Položil své čelo na to mé a nadechl se.

,,Víš, před několika lety, byl tenhle dům veselý. Bydleli jsme tu totiž s prarodiči, byla tu i moje starší sestra, můj starší bratr a prostě všichni. Jenže potom umřel děda, o několik týdnů i babička. Ségra se vdala, stejně tak i můj bratr ... Prostě mám takový pocit, že jsem za tenhle dům zodpovědný, že tu musím zůstat do posledního dne svého života. Já vím, zní to divně, ale snad mě chápeš," řekl. Jenom jsem přikývla a svou dlaň jsem položila na jeho tvář na které měl denní strniště.

,,Chápu to, Logane. A mám nápad, jak se na chvíli toho pocitu zbavit," usmála jsem se na něj. V očích se mu zablýsklo a jeho úsměv se rozšířil. Rukou mi vjel do vlasů a přitáhl si můj obličej k sobě. Něžně mě políbil na rty.

,,Jakou terapii mi nabízíš?" zeptal se. Zasmála jsem se a odtáhla jsem se od něj.

,,Pojeď se mnou v létě do Francie," řekla jsem mu a zadívala jsem se do jeho očí. Bylo vidět, že Logan nad tím přemýšlí.

,,Strašně rád s tebou pojedu. Těším se na to, až si zase pokecám s tvým taťkou. Je to fajn chlap," pronesl. Usmála jsem se a tentokrát jsem spojila naše rty já. Logan se mnou začal spolupracovat. Naše polibky byly něžné, ale zároveň vášnivé. Milovala jsem jeho růžové rty, i když právě nebyly v pořádku. Jeho spodní ret byl totiž roztržený kvůli rvačce.

,,Oh, měl by jsme jít domů a trošku tě umýt. Pořád máš u nosu trošku krve," oznámila jsem mu a zadívala jsem se na monokl, který se mu dělal u levého oka. Logan mi nic neopověděl. Místo toho mě vzal za ruku a vedl mě do jejich domu, který si stačil za malou chvíli zasloužit můj obdiv.

Vešli jsme do prostorné hlasy, kde se nacházelo točité schodiště. Co mě ale nejvíce fascinovalo, byl obrovský lustr, který visel ze stropu. Chtěla jsem se zout, jenže Logan mě zastavil slovy, že u nich se nezouvají. Potom mě odvedl po schodech do jeho pokoje.

,,Páni," pronesla jsem, když jsme vešli do Loganova pokoje. Byl to obrovský pokoj s tmavě modrými stěnami. V pokoji měl obrovskou postel s nebesy, kterou jsem mu začala hned závidět, protože byla prostě dokonalá. Pak tu měl normální nábytek jako je psací stůl, židle, skříň. Jako bonus tu měl velkou sedačku a plazmovou televizi s Xboxem.

,,Líbí?" zeptal se mě Logan a zavřel za námi dveře. Jenom jsem přikývla a přešla jsem k posteli. Chtěla jsem se otočit k Loganovi, jenže jsem se najednou ocitla přimáčknutá na posteli. Logan se nade mnou skláněl a na tváři měl rošťácký výraz.

,,Mně se zase líbí tvůj sportovní úbor. Ty tepláky jsou k sežrání," pošeptal mi do ucha a skousl mi ušní lalůček. Přivřela jsem oči a objala jsem ho kolem krku.

,,Díky," poděkovala jsem mu šeptem. Logan se ode mě odtáhl a zvedl se.

,,Jdu si dát sprchu. Tak tady na mě zatím počkej," řekl Logan, dal mi poslední polibek na temeno hlavy a odešel do koupelny. Chvíli jsem ležela na posteli a koukala se do stropu. V kapse mi zazvonil mobil, který mi oznamoval novou příchozí zprávu. Podívala jsem se na zprávu a po přečtení té zprávy se mi rozklepaly ruce ...

From: Neznámé číslo

Na každého jednou dojde ... xox