13.

8 1 0
                                    

,,Emily, pojď dolů. Máš telefon," volala na mě mamka zespoda. Povzdechla jsem si a zaklapla jsem notebook. Psala jsem referát na chemii, který jsem mám příští měsíc prezentovat. 

Seběhla jsem schody a zamířila jsem za mamkou, která seděla v kuchyni také u notebooku do kterého něco zběsile psala. 

,,Kdo se mnou chce mluvit?" zeptala jsem se ji a přešla jsem k našemu domácímu telefonu. 

,,Tvůj otec," odpověděla mi prostě. Nadšeně jsem se usmála a vzala jsem telefon. 

,,Ahoj, tatí," pozdravila jsem ho vesele. S mobilem jsem zamířila do obýváku, protože nerada před někým telefonuji. 

,,Ahoj, princezno. Tak, jak se máš?" zeptal se mě.

,,Já? Ale jo, jde to. Ve škole nepropadám a zatím mi vycházejí samé jedničky nebo dvojky. Teda, mám tam jednu trojku," vychrlila jsem na něj. Řekla jsem mu hned, jak jsem na tom se školou, protože můj táta je toho názoru, že vzdělání je ze všeho nejdůležitější. Potrpěl si na dobré známky, takže jsem to dá se říct neměla jednoduché.

,,No to jde. Ale do vysvědčení to musí být lepší," řekl mi. Protočila jsem očima. 

,,Jasně, tati. A co u tebe? Co Celine?" zeptala jsem se ho. Celine byla taťky přítelkyně a mám takový pocit, že jí chce táta požádat o ruku. Většinou mají dcery a macechy špatný vztah, protože se ani jedna nechce o otce dělit. Já s Celine jsme na tom ale byly úplně jinak. Celine jsem měla strašně moc ráda. S tátou totiž chodila asi od mých šesti let, takže jsou spolu hodně dlouho. Nechápu, proč se ještě nevzali.

,,Celine se má výborně a pozdravuje tě. Už se strašně moc těší, až za námi o prázdninách přijedeš," řekl nadšeně. Usmála jsem se nad vzpomínkami z prázdnin, které jsem strávila u táty, ve Francii. 

,,I já ji moc a moc pozdravuji a už se na ní těším," řekla jsem mu. 

,,Málem bych zapomněl. Ještě tě pozdravuje Elodie," řekl. Při zmínce jména mé kamarádky z Francie jsem se usmála. 

,,Taky ji pozdravuju a vyřiď ji prosím, ať mi laskavě zavolá," pobaveně jsem řekla. 

,,Neboj, vyřídím ji to," zasmál se. ,,A co kluci, Em?" zeptal se mě najednou. Zasekla jsem se. Nevěděla jsem, co mu mám odpovědět. Ano, měla jsem říct pravdu. Ta byla taková, že nikoho nemám, ale od té doby, co jsem se asi dvakrát líbala s Loganem si nejsem jistě co se děje. Je to dost frustrující. Moje myšlenky a pocity se smíchaly a já jsem si s tím nevěděla rady. Prostě se cítím, jako bych v hlavě nic neměla.

,,Znáš to. Forever single," pokusila jsem se o vtip a zasmála jsem se. 

,,Tvoje matka mi ale říkala něco jiného. Prý se kolem tebe motá nějaký mladík," řekl. Já tu mamku zabiju. Co neví, to nepoví. 

,,No, to je jenom...spolužák,"  Táta se zasmál. 

,,Každý tomu říká jinak," řekl se smíchem. 

,,Tati, prostě to můj kluk není a ani nebude," řekla jsem rázně. 

,,Dobře, promiň princezno. Žádný kluk," zasmál se. ,,Už budu muset jít. Mám nějaké jednání, ale potom si ještě zavoláme, dobře?" zeptal se. 

,,Ano, tak se měj a pozdravuj. Mám tě ráda," usmála jsem se. 

,,Taky tě mám rád, měj se," odpověděl mi a později zavěsil. Mobil jsem položila na konferenční stolek a zamířila jsem za mamkou. 

,,Mami, proč jsi tátovi řekla, že mám kluka?" zeptala jsem se ji hned. Mamka se na mě podívala a usmála se. 

,,Táta se na to ptal, tak jsem mu řekla, že se kolem tebe pohybuje pohledný kluk, který je do tebe očividně zamilovaný," vysvětlila mi. Zakroutila jsem hlavou. 

,,Ten vtip se ti povedl. Logan Fletcher mě nemůže milovat. Je to jenom arogantní idiot, kterému jde jen o jedno," řekla jsem. Tentokrát zakroutila hlavou mamka. Zvedla se od stolu a přešla ke mně. 

,,Možná by jsi měla otevřít oči, zlato," řekla mamka a s těmi slovy odešla.

Love me, please [book 1]Kde žijí příběhy. Začni objevovat