Love me, please [book 1]

19.

O několik dní později - pátek

Dny utíkaly jako voda. Už byl pátek a já jsem ležela ve své posteli. Dívala jsem se do stropu a přitom jsem poslouchala písničky od Shawna Mendese, který se stal velkou součástí mých dnů. Jeho písničky mi uměly zvednout náladu a tak nějak uklidnit. Nemusela jsem přemýšlet na Amy, která je v Anglii a ani jsem nemusela přemýšlet nad Loganem, kterého jsem už několik dní neviděla.

Bylo to od toho incidentu na záchodech. Druhý den jsem totiž zůstala doma s vysokou horečkou, takže jsem neměla šanci ho vidět a nebo s ním mluvit. Je pravda, že mi několikrát volal, ale neměla jsem chuť s ním mluvit, protože mi bylo vážně zle, tak jsem mu to nevzala.

Zrovna z rádia hrála písnička Life Of The Party, když se otevřeli dveře mého pokoje. Písničku jsem trošku ztišila a podívala jsem, kdo přišel. Byla to moje mamka. V jedné ruce nesla hrnek s vařícím čajem a v té druhé zase pomeranč.

,,Ten čaj vypij. Ne jako tamten," napomenula mě mamka a podala mi hrníček. Já jsem se zašklebila, protože chuť zázvorového čaje mi začala pomalu ale jistě lézt na nervy a začala se mi znechucovat.

,,Ale, mami," zakňučela jsem a ji to rozesmálo. Zakroutila pobaveně hlavou a dala mi pusu na čelo.

,,To vydržíš, zlatíčko. Jdu už spát, takže dobrou noc a sladký sny," usmála se na mě a potom odešla z pokoje. Podívala jsem se na budík, který stál na mém nočním stolku a musela jsem se zasmát. Bylo teprve osm hodin a moje mamka šla už spát.

Zesílila jsem trošku hudbu, ale ne tak, abych nerušila mamku. Natáhla jsem se pro hrníček, chtěla jsem se napít, jenže mě vylekalo troubení auta. Málem jsem na sebe vylila vařící vodu. Zhluboka jsem se nadechla. Položila jsem hrníček na stolek a zvedla jsem se, abych se podívala, jaký idiot to troubí. Podívala jsem se z okna a uviděla jsme známé auto.

,,No to si dělá srandu," řekla jsme si pro sebe a otočila jsem se. Vzala jsem si mikinu, která se válela na židli. Oblékla jsem si jí a vyšla jsem z pokoje. Potichu jsem seběhla schody a zamířila jsem ven z domu. Když jsem byla kousek od auta, které stálo u našeho domu, ozvalo se znova troubení a já jsem měla chuť tu osobu, která sedí za volantem černého Range Roveru zabít. Otevřela jsem dveře spolujezdce a vražedně jsem se podívala na řidiče.

,,Co tady děláš?" zeptala  jsem se Logana naštvaně. On se na mě podíval a usmál se.

,,Nebrala jsi mi mobil, tak jsem za tebou musel přijet osobně," řekl a přitom na mě mrkl.

,,Proto tady musíš dělat takový rachot?" zeptala jsme se ho nevěřícně.

,,No tak promiň, ale potřeboval jsem vědět jak se máš," řekl. Já jsem se zasmála.

,,Nemusíš tady hrát, že ti na mě nějak záleží. Myslela jsem, že jsi teď na blondýny," řekla jsem s nechutí. Mluvila ze mě žárlivost? Možná jo...  Logan najednou otevřel dveře auta a vyšel ven.

,,Sakra, Emily! Proč mi nemůžeš dát šanci?" zařval na mě. Trošku jsem se lekla. Měla jsem z něj trošku strach.

,,Právě proto! Řveš na mě. Jsi stejný jako on!" řekla jsem se slzama v očích. Už zase mi připomněl Luka. Zase. Luke na mě taky křičel, když se opil. Jeho výraz v obličeji se trošku zjemnil. Soucitně se na mě koukal a pomalým krokem přešel ke mně.

,,Emily, já bych ti nikdy neublížil. Od té doby, co jsem nastoupil do téhle školy, jsi mi neskutečně změnila život. Tuhle dobu bych byl někde na párty a místo toho, přemlouvám sexy holku jenom kvůli tomu, aby mě měla víc ráda," usmál se a pohladil mě po tváři.

Náš oční kontakt byl nejdelší za tu dobu, co se známe. Rychle jsem ale pohledem uhnula a zadívala jsem se do země.

,,Jenže, já nevím, jestli ti někdy tvé city opětuju," řekla jsem smutně a rozešla jsem se ke dveřím našeho domu.

,,Emily, prosím. Jenom jednu, jedinou šanci. Dej mi nějaký čas, abych ti dokázal, že to s tebou myslím vážně. Prosím, Emily," řekl zoufalým tónem a chytl mě za ruku. Naše pohledy se opět střetly. Začala jsem přemýšlet nad tím, jestli to mám a nebo nemám udělat. Je pravda, že Logan se o mě pokouší dlouho, ale nemám v něj stoprocentní důvěru. Povzdechla jsem si a přikývla jsem.

,,Dobře. Ale, máš zkušební dobu. Jeden měsíc. Takže, být tebou tak se snažím, abych ti náhodou nedala kopačky," řekla jsem a byla jsem překvapená vlastním rozhodnutím.

,,Počkat! To znamená, že ...," nevěděl co říct.

,,To znamená, že by jsi měl začít přemýšlet nad tím, kam mě vezmeš na naše první oficiální rande,". On se začal usmívat.

,,Nezklamu tě. Slibuji," řekl šeptem a naklonil se k mé tváři, aby spojil naše rty.