18.

5 1 0
                                    

,,Hej, Emily. Zastav prosím!" zakřičel na mě Logan, když jsem šla po chodbě. Nechtěla jsem s ním mluvit, protože se mi prostě hnusil.

Já vím, možná jsem byla moc naivní, když jsem si myslela, že by mohl být jiný než ostatní kluci. Ale, asi jsem se mýlila. Měla jsem hned dát na svůj instinkt a nic si s ním nezačínat. Ale ne, Carterová musela začít věřit nějakému klukovi, kterého ani pořádně neznala.

Pokračovala jsem tedy v cestě a přitom jsem několikrát vrazila do nějakého studenta, který šel proti mně. Ignorovala jsem jeho nadávky, kvůli tomu, že jsem do něho narazila. Prostě jsem šla. Zamířila jsem na záchody, protože jsem si potřebovala trochu upravit make-up. Určitě jsem měla celou tvář červenou od mého rozčílení.

Doslova jsem vběhla na záchody. Několik prvaček si mě prohlédlo a když mě poznaly, usmály se na mě. Úsměv jsem se jim snažila oplatit, ale bohužel to moc nešlo. Přešla jsem k umyvadlu a podívala jsem se na sebe do zrcadla. Měla jsem pravdu. Moje tvář byla červená od hněvu. Sáhla jsem tedy do své tašky pro kosmetickou taštičku, ze které jsem později vytáhla pudr a štětec na něj.

,,Tady jsi," ozval se hlas za mnou. S leknutím jsem povyskočila, až mi z toho spadl štětec na zem. Otočila jsem se za hlasem, abych se přesvědčila, jestli mě neklame sluch. Zdálo se mi totiž, že na mě mluvil Logam. Když jsem se otočila, moje obavy se vyplnily.

,,Jo, jsem tady a ty by jsi měl vypadnout. Tohle to jsou dámské záchody. To jsi určitě musel poznat. Teda, pokud nejsi nějak mentálně nemocný," řekla jsem a shýbla jsem se pro štětec, který mi jeho vinou spadl.

,,Jenže ty by jsi mě jinde nevyslechla. A tady mám jistotu, že mi neutečeš," mrkl na mě. Nechápu ho. Před chvíli jsem se dozvěděla to, že místo mně dal přednost nějaké peroxidové blondýně a on tady se mnou flirtuje.

,,Logane, nemusíš se přemáhat s vysvětlováním. Prostě tě už nebavím, protože jsem pro tebe neroztáhla nohy, tak si potřeboval jinou oběť, která ti ale narozdíl ode mě dala. Takže...," chtěla jsem ještě něco dodat, jenže on ke mně přešel a položil mi svoje velké dlaně na boky, které potom zmáčkl. Zasyčela jsem bolestí, ale přitom jsem přivřela oči. Byla to bolest, ale přitom to bylo příjemné.

,,Tak hele, princezno. Dobře, s tou blondýnou jsem se vyspal, to přiznávám, ale neudělal jsem to s čistou hlavou. Byl jsem opilý a prostě ...,"

,,Nedokázal jsi udržel ptáka v kalhotách," skočila jsem mu do řeči. On se zasmál a přikývl.

,,Jo, přesně tak. Nemohl jsem udržet ptáka v kalhotách," řekl pobaveně. Já jsem se zamračila a přitom jsem dávala pudr zpátky do taštičky. Jeho ruce jsem dala z mých boků dolů a otočila jsem se na něj.¨

,,Vlastně i já jsem se o víkendu bavila i bez tebe," řekla jsem a podívala jsem se mu do očí. On se zamračil, zatnul čelist  a přimhouřil oči. Musela jsem se sama pro sebe zasmát, protože pohled na něj byl vtipný.

,,Vážně? A co zajímavého jsi dělala?" zeptal se mě a zapřel se rukama o umyvadlo, takže mě tak uvěznil mezi nim a tím umyvadlem. Musela jsem se zhluboka nadechnout, protože jeho obličej byl blízko toho mého.

,,Hmm, měla jsem rande," odpověděla jsem mu. On se zamračil ještě víc než byl zamračený předtím a jeho tvář se ještě více přiblížila k té mé.

,,Vážně? A kdo byl ten šťastný, když jsem to nebyl já?" zeptal se.

,,Tak zaprvé, kdyby jsi nebyl debil, na rande by jsi se mnou mohl jít a zadruhé, ten šťastný byl Robert Pattinson," odpověděla jsem mu. Nechápavě nadzvedl obočí a koukal se mi do očí. ,,Koukala jsem se totiž na Cosmopolis," mrkla jsem na něj.

,,Aha. Takže jsi měla rande," řekl pobaveně.

,,Jo, měla. A jestli teď dovolíš, chtěla bych jít na hodinu," řekla jsem mu a chtěla jsem se od něho nějak dostat. On však nic neudělal. Dál se na mě koukal a ani se nehnul. Proto jsem se rozhodla odejít jiným způsobem.

Omotala jsem své ruce kolem jeho krku a přitáhla jsem si ho za zátylek k sobě. On své ruce hned položil na mé boky a toho jsem využila. Naše rty byly asi dva centimetry od sebe, když jsem se odtáhla. Rychle jsem si vzala tašku a šla jsem ke dveřím. Otočila jsem se ještě na Logana, který se opíral o umyvadlo a přitom mě pozoroval.

,,Tak, někdy příště, babe," mrkla jsem na něj a rozesmála jsem se. On se na mě nenávistně podíval a já jsem se zasmála ještě víc. Potom jsem se normálně otočila a odešla jsem pryč.

,,To ti nedaruju!" zavolal ještě za mnou a já jsem se jenom dál culila.

Nojo Fletchere. Semnou si zahrávat nebudeš.

Love me, please [book 1]Kde žijí příběhy. Začni objevovat