Chlapec se sedmikráskou

15.

Kdy toto skončí? Doufám, že brzy. Štve mě to. Nevydržím to všechno. Je toho na mě a určitě i na tebe  moc. Bojím se o tebe, Přijímačky za dveřmi, řeší se konec školního roku, že jsme bez školy v přírodě, školního výletu, akademie, všeho. Zbylo nám jen to vysvědčení. Jen slavnostní předání onoho papíru a třídní rozlučka. Ty jsi stejně říkal, že na ni nepůjdeš. Se svou třídou chceš mít co nejmíň společného. Nedivím se ti. Já na tu naší půjdu, ale budu tam jen chvíli. Nedávno jsme se o tom bavili. Ani jeden z nás by tam nepil alkohol. I přesto, že vtipkujeme, že jsme strašní alkoholici. To byla legrace. Ale ani jeden to nemyslí vážně. Jsme přeci rozumní, ne? I když...dát si s tebou plechovku nealkoholického piva třeba při večerním pozorování hvězd by taky nebylo od věci. Bavili jsme se o našich snech. A tohle je ten tvůj. Má odpověď byla, že to není špatný. Taky by se mi to líbilo. Miluju pozorování noční oblohy a taky si povídání s mými kamarády. Na to, že jsem introvert, jich mám docela dost. Nechci je ztratit. Ani tebe, ale u tebe se té ztráty bojím nejvíce. Nevím proč.

Ale i tak zbožňuji ty chvíle. Když spolu posloucháme písničky na Discordu. Hrajeme Gartic.io, píšeme si, voláme. Vzpomínáš na ten tvůj ragequit? Porazil tě robot. Jsme se nasmáli. Nebo ten tvůj stream z Minecraftu. 

To byly časy. Teď to je tak trochu jinak. Mám pocit, že se brzy to naše pouto rozpustí jako ranní mlha. Bude mi z toho smutno, možná z toho budu i brečet. Protože tě chci mít u sebe, a zároveň tě přeji někomu lepšímu než jsem já. Taky se chci zbavit toho pocitu. Pocitu, že se honím za někým, s kým nemám ani nejmenší šanci být. To je asi ten život. Znáš ten citát, že jen ta nešťastná láska nás může alespoň chvílemi činit vskutku šťastnými?

Mám dojem, že něco podobného se mi stalo...