Máme tady očekávaný konec. Doufám, že jste si příběh užili. Má v sobě i takové ponaučení, všimli jste si toho?
Ať už by to mělo skončit jakkoli, osměl se, jdi za ní/ním, zahleď se tomu druhému do očí a řekni, co cítíš. Pravda by tě časem dohnala k šílenství a prozradily by tě tvé vlastní oči a srdce...
Když to přijme - gratuluji. Překonal/a jsi se a našel/našla jsi ve svém těle i ve své duši odvahu. Teď vám přeji (pravděpodobně) pouto plné nádherných zážitků, co nejméně strastí a samozřejmě i co nejdéle trvající vztah. A pokud možno, s co nejhezčím koncem u svatebního oltáře.
Ikdyby odmítl a nebo odmítla - nevadí. Svět se nezbortí, život jde dál. Na toho člověka někdo už čeká, bohužel někdo jiný. Ale on to nechce osud, protože už někdo jiný čeká i na tebe. Sice to nevidíš...ale ten člověk pro tebe tu je. Jen to nějakou tu delší chvíli trvá, než se oba najdete...
A jestli někoho už má...prosím, nenič jeho pouto s někým jiným. Můžeš jen potichu přihlížet, přát jim to a doufat, že se mu/jí nic nestane. Nic s tím neuděláš, nezměníš to.
Nevím, jak pro vás, ale pro mě už asi navždy bude sedmikráska znakem lásky, radosti i smutku.
(A musím se k něčemu přiznat - při psaní kapitol 25 - 28 + EPILOGU se mi do očí draly slzy...)
Děkuji vám za přečtení <33
ČTEŠ
Chlapec se sedmikráskou
RomanceOn se shýbnul a utrhnul drobnou sedmikrásku. Tak nádherně bílou. Prohlížel si ji v ruce, točil s ní mezi prsty. Podíval se na dívku před sebou. Na dívku průměrnou jako ostatní, i tak tato měla v sobě cosi jedinečného, co ji dělalo originální... (DOK...
