Chlapec se sedmikráskou

20.

Dnes je vysvědčení. To se asi uvidíme naposledy. Hlavou mi stále vrtají různé vzpomínky na tebe. Jak jsme se smáli, vtipkovali, hádali se o vstupu do dveří, psali si, volali, poslouchali písničky, hráli hry... 

Je mi to moc líto. Nemůžu s tím nic udělat. Nečekala jsem, že to bude až takhle smutné. Nejde nic udělat. Každý jezdí do školy jinak a jinam, každý bude mít povinnosti. Možná víkendy. Ale ty taky nejsou jisté. Oba jsme psali, že bychom jsme se chtěli vidět. I ona souhlasila. Všichni tři jsme se shodli. Můžu jen doufat, že to vyjde.

Stojíme všichni tři před školou. My dva máme šerpy. Já smetanově bílou, trochu připomíná ty sedmikrásky, co jsi mi dával. Ale jen trošku. Ty ji máš papírovou. Třídní je vaší třídě vytiskla na poslední chvíli. I tak formálně potvrzuje, že jsi dokončil celých 9 let základní školy. Gratuluji. Dokázali jsme to. Přežili jsme. Jen teď se naše cesty dělí.

Poslední dopoledne. Všichni tři jsme se šli převléct z šatů a košilí do něčeho mnohem pohodlnějšího. Pak jsme vyrazili na zmrzlinu. Poseděli jsme u stolku, moc nám chutnalo. Doprovodili jsme ji kousek domů a my se vrátili. Poslední rozloučení, poslední objetí. Každý jde domů na oběd.