Je červen, skoro konec roku. Dnes to je rok. Už rok si představuji, jak mě objímáš, směješ se, už rok přemýšlím, kdy ti toto všechno řeknu. Přijde mi to složité. Až moc.
Vztah mezi mnou a jí se nezměnil. Povídáme si o tobě, ještě se tak jakoby "štveme". Vyprávíme druhé ty nejvíc romantické chvilky, samozřejmě hlavní role jsi vždy ty a ta druhá. Nejednou se nám stalo, že jsi nás obě obejmul tak pevně, že jsme se rozbrečely. Několikrát jsi každou políbil aspoň na tvář. Nastávaly takové ty trapné odmlky, při kterých se jen červenáš a nevíš, co říct. A nebo ty vtipné a přitom nádherné scénky z filmů, kdy při sledování televize kluk nenápadně dá holce ruku kolem ramen a pak se k sobě přitulí. To je naprosto běžné. Samozřejmě obě odmlouváme, že se to nikdy nestane, ale v nitru našich duší se nám to líbí a asi to i tak trochu přejeme.
Ano, to dokáže nevinná představivost.
ČTEŠ
Chlapec se sedmikráskou
RomanceOn se shýbnul a utrhnul drobnou sedmikrásku. Tak nádherně bílou. Prohlížel si ji v ruce, točil s ní mezi prsty. Podíval se na dívku před sebou. Na dívku průměrnou jako ostatní, i tak tato měla v sobě cosi jedinečného, co ji dělalo originální... (DOK...
