Chlapec se sedmikráskou

16.

Přijímačky jsou tu. Dnes. Dopoledne plné stresu. Ty jsi na tom o trochu líp. Já píšu dvě části přijímaček, protože se hlásím na prestižní gymnázium. Ale taky budu daleko dojíždět. Ty jsi taky na gymplu, ale jiným. Aspoň že tu druhou školu máme stejnou. Ikdyž...je nulová šance, že se na tu první v pořadí nedostaneme.

Sice jsem tu první část psala o týden dřív, ale i tak se máš líp. Přijímačky mi začínají už v 8:30, tobě až v devět. Oba se stresujeme zdlouhavými výpočty. Když oba máme pauzu, napíšeš mi. Sám od sebe. "Jak to šlo? Doufám že máš vyplé vyzvánění." stojí v té zprávě. Já mám chuť se začít smát. Ale nemůžu. Už i tak by na mě koukalo dost lidí. Sdělujeme si výsledky. Nepovedlo se mi vypočítat šedý útvar a vázy. A počet tulipánů jsem nějak pomotala.

Následovala čeština. Ta mi nepřipadala tak špatná. Ale ty jsi říkal, že jsi to celé spletl. Jde ti prý lépe matematika. Mě zase čeština. Každý je na něco. I tak jsme oba naříkali, že jsme to zkazili. Tys mi to nevěřil. Já to nevěřila tobě. No jo, jsme dva takoví nevěřící Tomášové...