Jde to s nimi od desíti k pěti. A to myslím doslova. Už se tolik nepotkávají. Nebo spíš jsme je neviděli spolu od té zvláštní odpoledky. Co se mezi nimi mohlo stát tak hrozného, že spolu nemluví? Je mezi nimi zvláštní atmosféra. Možná si to ani oni dva nějak nedokážou vysvětlit. Oba jsou tišší než obvykle. Už se na sebe ani moc nepodívají o přestávkách, ani koutkem oka. Na chodbě, jakoby se jeden vyhýbal druhému. Už je to skoro věčnost, co spolu seděli na obědě. Ikdyž stojí ve frontě za sebou, nemluví spolu. A odpoledky? Buď probíhají stejně jako ta poslední nebo každý jde svojí cestou.
Kam to ten svět spěje?
(Ahoj, dneska trochu kratší kapitola, tak snad vám to tolik nevadí. Moc vám všem děkuji za hlasy a komentáře :3 Nečekala jsem to a vy jste úžasní. Jestli chcete, napište sem nějaké otázky a já na ně v nějaké kapitolce odpovím. Mějte se a hezké čtení.)
ČTEŠ
Chlapec se sedmikráskou
RomanceOn se shýbnul a utrhnul drobnou sedmikrásku. Tak nádherně bílou. Prohlížel si ji v ruce, točil s ní mezi prsty. Podíval se na dívku před sebou. Na dívku průměrnou jako ostatní, i tak tato měla v sobě cosi jedinečného, co ji dělalo originální... (DOK...
