,,Ale no tak! Už se nechci učit doma! Chci chodit do školy jako ostatní, mohla bych pozdně podat přihlášku za tebou na U.A. " přesvědčovala jsem svého opatrovníka alias mého adoptivního tátu. ,,Nepřichází v úvahu." odpověděl dlouhovlasý muž s neutrálním výrazem. Zatla jsem pěsti. ,,A proč? Chci se stát hrdinkou tati! Vždyť můžu být ve tvé třídě a můžeš na mě dávat pozor tam... nechápu proč se tak moc bojíš..." vyštěkla jsem po muži. Mlčel, což bylo docela normální. Začala jsem v očích cítit slzy. ,, Prosím...klidně mi udělejte těžší přijímací zkoušky, udělám cokoliv, abych se mohla stát hrdinou. Jako ty, jako Midnight nebo jako All Might...prosím, nech mě to alespoň zkusit." přemlouvala jsem ho. Ani nevím, jak dlouho už ho takhle přemlouvám...několik měsíců? Možná i více jak rok. Vždy ale řekl ne. Cítila jsem, jak se mi kouří od rukou a po tváři se mi valí slzy. Dlouhovlasý muž zhluboka vydechl. ,,Přesvědčuješ mě už já nevím jak dlouho a vždy jsem ti řekl ne. Divím se, že to stále nevzdáváš." pronesl muž a složil si ruce na prsou. Mlčela jsem a sklopila jsem hlavu. ,,Už mě to unavuje...asi nemám jinou možnost, uděláš přijímací zkoušky a podle toho se s učiteli rozhodneme. Prozatím se mnou pojedeš jen na tábor, aby jsi kdyžtak poznala svou novou třídu." řekl se stále neutrálním výrazem. Cítila jsem, jako by se mi zastavilo srdce. S úsměvem jsem se mu vrhla kolem krku. ,,Díky, díky, díky, díky, díky! Slibuji, že tě nezklamu tati!" mumlala jsem mu do ramene. Asi nebude zrovna nadšený z toho, že má momentálně mokré temeno od mých slz. ,,To doufám...zavolám do školy a pak ti dám vědět." Jen jsem kývla a pustila ho. ,,Já mezitím půjdu do pokoje." usmála jsem se a setřela si poslední slzy z tváří. Dlouhovlasý muž se stále omotanými páskami kolem těla se rozešel do ložnice a já odešla do svého pokoje.
Hádám, že jsem se ještě nepředstavila...jmenuji se Tomikota Shimura Aizawa, ale říkají mi jen Tomiko. Nebo teda alespoň táta mi tak říká. Je mi 15 a studuji doma. Doma, no vlastně bydlíme s tátou na jedné učitelské kolejí na pozemku U.A. Se všemi učiteli na této střední škole se díky tátovi znám, ale taky neví, proč mě tam táta nechce pustit studovat. Pokud jde o můj quirk... Je to fantasie. Umím si vybrat tři schopnosti a ty používat až hodinu. Čím delší dobu je používám a čím víc si jich vyberu, tím více energie vypotřebuji. Táta se mi s tím celou dobu snaží pomáhat, za což jsem mu hrozně vděčná.
Po nějáké době ke mě do pokoje vešel můj opatrovník/táta pan Aizawa. Seděla jsem na posteli a sledovala ho. ,,Tak co? Kdy můžu dělat zkoušky?" zeptala jsem se nadšeně. ,,Zkoušky budeš dělat zítra, chtějí ať to máš za sebou co nejrychleji." odpověděl mi ihned. Na chvíli jsem se zarazila. To bylo rychleji, než jsem čekala...budu mít méně času na trénink, což znamená že musím začít co nejdřív. ,,V tom případě jdu ihned trénovat!" pronesla jsem sebevědomě.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
První kapča je venku! Rozhodla jsem se, že se budu pokoušet přidávat písničky, které určitou kapitolu nějak vystihují (teda podle mě xd ). Nom...snad se vám tahle kapitola líbí
:3
Otázka dne: Jaká je vaše oblíbená postava/postavy z BNHA?
Za mě asi Bakugou, Deku, Aizawa, Toga, Dabi, Hawks, Kirishima a Kaminari. (Snad jsem nikoho nezapomněla 😅😂)
Ano, je jich hodně já vím 😂.
Well...zatím se mějte a Au revoir!🌸
Vaše JustCrazyGirl05 💕✨
ČTEŠ
Lady Fantasia - BNHA FanFiction
FanfictionMladá Tomiko konečně přesvědčí svého opatrovníka, aby jí pustil na střední školu pro hrdiny U.A. Nastupuje sice později než ostatní, ale to jí vůbec nevadí stejně jako to, že jsou její spolužáci napřed. Neděsí jí ani ten fakt, že už na školu zaútoči...
