Lady Fantasia - BNHA FanFiction

23.

Doba do dělání zkoušek na dočasnou licenci utekla hrozně rychle. Mám připravených pár finálních útoků, které se podle mě budou docela dost hodit. I tak jsem však hrozně nervózní!

Stali jsme se třídou před stadionem, kde se zkoušky konaly. ,,Pokud zkoušku zvládnete a získáte dočasné licence, tak se vylíhnete jako kuřata. Budou z vás poloviční profesionálové. Snažte se." pronesl tak trochu motivačně můj táta. Opravdu nás přirovnal ke kuřatům? Čekala bych od něj spíš, já nevím, motýly? Ale kuřata? No...to je jedno, alespoň že mě nebude omeleta, ale to kuře. ,,Čas na motivační pokřik! Plus-" ,,ULTRA!" skočil Kirishimovi do řeči jakýsi vysoký svalnatý chlapec. Leknutím jsem malinko nadskočila. Nepoznávala jsem ho, byl z jiné školy, což dávalo smysl i podle uniformy. ,,Neměl by ses plést do hloučku jiných lidí, Inaso." napomenul chlapce někdo jiný. Přistoupila jsem k nim blíž. Vedle chlapce s fialovými vlasy stála ještě hezká blonďatá slečna. ,,Ale ne! Opravdu moc omlouvám!" křikl svalovec a uklonil se. Pokud by se to dalo brát jako poklona...On doslova třískl hlavou o zem! S tím klukem je něco v nepořádku. Postupně mi začalo docházet, o koho se jedná. ,,Vy jste že střední školy Shiketsu!" žasla jsem. Shiketsu je slavná střední škola v západním Japonsku. Někteří slavní hrdinové pocházejí právě odtamtud. ,,No ne, moc mě těší, já jsem-" ,,Ty jsi sestřička toho vedoucího chlapce z Ligy záporáků viď? Jednu dobu se po sobě všichni sháněli." skočila mi do řeči dívka. Tohle jsem nečekala, ale dobrý. ,,J-Jo to jsme já ehm...jmenuji se Tomikota Shimura Aizawa." představila jsem se s úsměvem. ,,Já jsem Camie! Bude pro mě ctí s tebou soupeřit Tomikoto!" dívka mě objala kolem ramen. Zajímavá reakce pro někoho, koho znám sotva tři minuty. Dívka mě pustila a dodala: ,,Teď už budeme muset jít, uvidíme se potom!" zasmála se a odcupitala pryč. ,,Ta byla divná..." zamumlala jsem pro sebe. ,,A to ještě nejsou všichni." položil mi táta ruku na rameno. Připravoval se něco říct, ale kdosi mu skočil do řeči. Pro tady nikdo nenechá nikoho domluvit?

,,Eraserheade? Jsi to ty, že jo, Eraserheade?!" táta ztuhl. Rozešla se k nám jakási zelenovlasá žena. ,,Viděla jsem tě na sportovním festivalu, ale osobně jsme se už dlouho nesetkali!"  smála se žena. ,,Ehm... kdo je to?" zeptala jsem se s neutrálním důrazem. Jestli mi s ním tady bude flirtovat, tak ji zabiju. Přísahám. Všimla jsem si, že táta z ní byl asi tak nadšený jako já. ,,Vezměme se." navrhla zelenovláska. ,,Ne." odvětil táta. Já tu potvoru rozsekám na kousky a udělám z ní sushi. Žena si mě po chviličce všimla. ,,Podívejme se! To je jedna z tvých studentek? Tvá oblíbenkyně hádám." cvrnkla mě do nosu. ,,Jsem jeho dcera." pronesla jsem, než stačí Aizawa cokoliv říct. Žena se trochu zarazila. Tohle nebylo to, co chtěla slyšet. Deku něco začal blábolit a já z toho pochytila jen to, že se tahle žena, která flirtuje s mým tátou jmenuje Legrácka. ,,Hm...Budeme velká šťastná rodinka plná nikdy nekončícího smíchu!" zasmála se opět Legrácka. ,,Taková rodina nemůže být nikdy šťastná." odvětil táta opět. Musela jsem se nad tím pousmát. ,,Vypadá to, že jste si blízcí." nadhodila Tsu a já jsem ji jen propálila pohledem. Ne doslova ok? ,,Naše agentury byly kousek od sebe. Při vzájemném pomáhání naše láska vzplála-" ,,Ne, nevzplála. A pokud jsi tady znamená to že..." nedořekl opět Eraserhead. ,,Jo jo máš pravdu. Pojďte sem! Tady je U.A." zavelela Legrácka a k nám se rozešli další studenti. Všichni žasly, když zaslechli jméno naší školy. ,,Já už půjdu." zamumlala jsem a podívala jsem se na tátu. Byl pohledem nepřítomen, ale vypadalo to, že mě slyšel. Rozešla jsem se za spolužáky. Postavila jsem se dozadu a přestala jsem vnímat okolí. Opravdu mě ta blonďatá dívka nazvala 'sestřičkou chlapce, který vede Ligu padouchů'? To je to, jak si mě všichni pamatují? Jen jako sestru padoucha?

,,Převlékněte se do svých obleků a běžte na instruktáž!" vyrušil mě hlas z přemýšlení. Všichni jsme nahlas souhlasily. Rozešla jsem se za ostatními. Opět jsem šla sama vzadu. ,,Mohlo to být...Eraserheade, ty jsi jim to neřekl?" uslyšela jsem opět Legrácku. Neřekl nám co? Máme něco vědět? Ví snad, jaké budou úkoly ve zkoušce a jen nám to neřekl? Těmihle otázkami jsem se nakonec přestala trápit. Pokračovala jsem v zástupu za ostatními do stadionu.

Vevnitř bylo plno lidí. Až moc lidí! ,,Nuže, přejdeme k té dočasné licenci." ozval se shora unavený hlas. Podívala jsem se za ním. Jeho majitel byl stejně unavený, jako tón, kterým mluvil. Asi toho na dnešek moc nenaspal. ,,Jmenuji se Meta a jsem z Komise pro ochranu hrdinů ve společnosti. Preferuji fázi spánku, která není REM...rád vás poznávám." představil se spáč. ,,Měl jsem tolik práce, že jsem se nevyspal...Máme hrozně málo personálu..." omlouval se. Zatím to tady moc nadějně nevypadalo. ,,S tímhle přesvědčením vám řeknu, co vás čeká. Pokud jde o náplň té věci s dočasnou licencí...Upřímně těch 1540 zkoušených bude muset zvítězit během hromadné zkoušky!" řekl ospale. Jako fakt? 1540 studentů z různých škol?! To je šílené! ,, Říká se, že je momentálně naše společnost nasycena hrdiny a od Stainova zatčení mnozí pochybují o tom, jací tihle hrdinové jsou." Stain je zabiják hrdinů. Zabíjel hrdiny, protože si myslel, že si nezaslouží jimi být. Na jednu stranu ho chápu. Hrdinou se dnes může stát kde kdo, kdysi si to člověk musel zasloužit nějakým velkým hrdinským činem, každopádně Endeavor ho společně s dalšími hrdiny zadrželi. Nějací studenti z U.A. u toho byli, jen si už nepamatuji kteří. Vysílalo se to už před nějakou dobou no...
,,No, abych jako občan bez ohledu na motivaci, žádal po někom, aby nasadil svůj život pro záchranu ostatních a nechtěl za to žádnou odměnu, je...je to krutý příběh dnešní doby...Ale ať už je to kvůli kompenzaci, oddanosti nebo odvaze...výsledkem je to, že mnoho hrdinů silně spolupracuje, aby pomáhali lidem porážet zaporáky..." pokračoval ve svém vykecávání. Nakonec nám byl oznámen první úkol. Měli jsme si na sebe připnout při terčíky, které musely být na viditelném místě, a dostali jsme šest míčků. Účelem bylo porazit dva lidi a nenechat se porazit někým cizím.  Terče jsou vyrobené tak, že je spustí jen dotyk míčku, takže občůrat se to nedalo. Nejvíce stresující na tom však bylo to, že uspět jen 100 lidí. 100 z 1540! No není ani 10% !

Spáč ještě něco rychle oznámil a místnost, ve které jsme stáli se otevřela. Prostě jen tak! Bylo zde několik terénů a každý taky měl nějaký, který se mu nezamlouval. V mém případě to byla ta továrna nebo co to je. Midoriya naštěstí vymyslel s dalšími spolužáky plán. Držet se u sebe. Spolu budeme silnější než jako jednotlivci. Hra začala. Měli jsme jednu velkou nevýhodu, všichni znali naše quirky. Až na ten můj. My jsme ty jejich neznali. Nom...stala se asi ta nejhorší věc, co se stát mohla...pamatujete si na to, jak Legrácka mluvila o tom, co nám táta neřekl? Myslím, že už mi došlo o čem mluvila. Neřekl nám podle mě docela důležitou věc. Hra začíná s posláním: VŠICHNI PROTI U.A.!
.
.
.
.
.
.
.
.
Hello...Kapitola 23!
Části s dočasnou licencí bych chtěla mít rychle za sebou, takže to bude asi jen na 2 části...👉🏻👈🏻
Otázka dne:
Jakou sérii bnha máte nejradši?
Já asi 3 protože kemp :3  :3
Well... uvidíme se u další kapči!
S láskou vaše JustCrazyGirl05 💕✨