Následující den jsme dělali to samé jako včera. Trénovali jsme. Jediný rozdíl byl v tom, že jsme večer měli stezku odvahy! Hrozně jsem se na ní těšila! Po večeři, když už byla tma, nás Kočičky odvedly na jeden menší plácek v lese, kde jsme se rozdělili do dvojic, ve kterých půjdeme. Teda do dvojic se rozdělili jen ti, kteří se nešli doučovat s mým tátou. Na mě vyšel zelenovlasý chlapec, Izuku Midoriya. ,,Ahoj, ty jsi Izuku že? Jsem s tebou ve dvojici na stezku odvahy. Mimochodem, jsem Tomiko." představila jsem se a natáhla k němu ruku. Všimla jsem si toho, jak chlapec trochu znervózněl. ,,Ehm...těší mě." usmál se a ruku přijal. Také jsem se na něj usmála. ,,Takže...jak se na to těšíš?" zeptala jsem se ho, abych rozproudila konverzaci? ,,Na tu stezku? Docela dost. Co ty?" řekl už o něco klidněji. ,,Já taky. Viděla jsem tě na Sportovním festivalu. Doufala jsem, že budeš první, ale nic no. Myslím si, že by jsi Todorokiho porazil , kdyby jsi chtěl." nadhodila jsem. Chlapec se na mě nechápavě koukl. ,,Kdybych chtěl? Jak to myslíš?" Nad jeho otázkou jsem se pousmála. Sportovní festival je mimochodem akce, která nahradila olympijské hry. Tentokrát do ní byly zapojené první ročníky U.A. Táta tam byl, ale já jsem musela zůstat doma. Doteď mě to mrzí. ,,Nešlo ti o to vyhrát že ne?" podívala jsem se na něj. Malinko zavrtěl hlavou. ,,Neříkej mu to." špitl tiše. ,,Neboj, na mě se můžeš spolehnout, Izuku." usmála jsem se opět a dala mu ruku na rameno.
Lidí kolem nás pomalu ubývalo až už z nás zbyla jen malá skupinka. Po chvilince se z lesa začal linou kouř. ,,Ehm...vidíte to taky?" ukázala jsem na kouř, který začal zakrývat oblohu. Během vteřiny jsem si všimla i ohně modré barvy. Les začal hořet. ,,Co to sakra-" začala Pixie ale někdo ji vyrušil silnou ránou do hrudi. ,,Pixie!" křikla jsem poněkud zděšeně. Na plácku se objevilo několik lidí. Jeden z nich na mě ukázal se slovy: ,,To je ona! Chyťte jí!" Ta slova se mi někdy stále opakují v hlavě. ,,Tomiko, běž! Sežeň pana Aizawu!" křikl po mě Izuku. ,,Ale co vy?!" ,,My to zvládneme!" ujišťoval mě Izuku. ,,Sakra!" zavrčela jsem a rozběhla jsem se k chatkám. Táta jim určitě může pomůže. Moment! Co když ho dostali?! Ne, na to nemůžu myslet! Určitě bude v pořádku...ale člověk nikdy neví...Přidala jsem. Běžela jsem co nejrychleji to šlo.
Doběhla jsem na místo a jediné, co jsem uviděla byl můj adoptivní táta, stojící na proti nějakého sešitého chlapce. Chlapec natáhl ruce a během zlomku sekundy mu z nich vyšlehl modrý plamen přímo naproti panu Aizawowi. V tu chvíli jsem měla pocit, jako že se mi právě zastavilo srdce.
.
.
.
.
.
.
.
Kapitola 8!
Dámy a pánové blížíme se k první desítce! Mimochodem...víte jak je u každé kapitoly písnička?
Otázka dne: Jaká je vaše oblíbená píseň? (jako poslední dobou)
Já jsem si třeba hrozně oblíbila: Teeth, Light EM Up, Play with fire, Dead girl walking, Black Widow, Twisted, Everithing Black, Teen Idle a mooooc dalších.
Well...see ya at next part!🔥
S láskou vaše JustCrazyGirl05 💕✨
PS: Tu písničku jsem tam prostě musela dát 😂
ČTEŠ
Lady Fantasia - BNHA FanFiction
FanfictionMladá Tomiko konečně přesvědčí svého opatrovníka, aby jí pustil na střední školu pro hrdiny U.A. Nastupuje sice později než ostatní, ale to jí vůbec nevadí stejně jako to, že jsou její spolužáci napřed. Neděsí jí ani ten fakt, že už na školu zaútoči...
