11.

631 39 2
                                    

Doběhla jsem za dívkou. Začala jsem být trochu vyčerpaná. Že se vůbec divím...zbývá mi asi dvacet minut, než vyprší můj quirk. Dívka došla na jiný palouček, kde na ni čekali další dva lidé. Prvního jsem ihned poznala. Byl to ten idiot, který mi málem podpálil tátu. Druhého jsem zatím nepotkala. Vypadal jak špatné ztvárnění Deadpoola. Zátka jsem ruce v pěsti a cítila jsem, jak se mi od nich kouří. Zalezla jsem za jeden z keřů a sledovala dění na paloučku. ,,Od kolika lidí jsi získala krev Togo?" zeptal se kombinézák. ,,Od jedné!" řekla hrdě dívka. To je snad upír nebo co?! Koho všeho já to v tomhle světě nepotkám... ,,Jen od jedné?! To si snad děláš srandu, řekni mi alespoň, že byla od té holky co máme přivést, nebo od toho kluka." zamručel opět muž. Oni jdou ještě po někom? Tak to je v pr-... v pytli...snad ho nedostali, no u těchhle to nevypadá že ano, ale nevím, kolik jich tady je. ,,Ani od jednoho, tu holku jsem potkala, ale než jsem jí stačila vzít krev, tak tam bylo moc lidí a já jsem nechtěla umřít. Toho kluka jsem nepotkala vůbec." pronesla Toga. Kombinézák si jen povzdechl. ,,Taky jsem jí viděl a neuvěříte mi co jsem zjistil. Adoptoval si ji Eraserhead! Celou dobu jí u sebe schovával." pronesl s ledovým smíchem sešitý chlapec. Ostatní přítomní se také začali smát. Zbývalo mi asi patnáct minut. Musím odsud, nebo to dopadne blbě...Udělala jsem několik kroků vzad a naboural jsem si stromu. Neúmyslně jsem kňukla. No...a je to v prdeli...

,,Slyšeli jste to?" zeptala se pohotově dívka a začala se rozhlížet kolem sebe. Tak jo, hlavní je zachovat klid! ,,Máme návštěvu..." uslyšela jsem ledový hlas. Vysoký chlapec natáhl ruku mým směrem. Proti mě se rozehnal proud modrého plamene. Pohotově jsem vskočila na palouček, abych plamenů utekla. Odkutálela jsem se o kousek dál. Ouška jsem měla sklopená a švihala jsem naježeným ocasem. Ležela jsem na břiše a mírně jsem se podpírala o předloktí. Pohled jsem měla sklopený kousek před sebe ,,My o vlku a princezna v křoví."
Ten hlas mě začíná tak nehorázně štvát. Pomalé, ale docela výrazně kroky se ke mně blížily. Rychle jsem kolem sebe vytvořila ohnivý kruh, sloužil tak trochu jako štít. Hned na to jsem se postavila. ,,Moje nová nejlepší kamarádko! Dlouho jsme se neviděli!" zasmála se Toga. ,,Nejsme kamarádky!" štěkla jsem po ní. Ohnivý kruh zmizel. Místo něj mi hořely jen dlaně, byla jsem připravená k útoku. ,,Ale no tak, holka, nechceme ti ublížit. Chceme jen aby si šla s námi. Nenuť nás to dělat po zlým." pronesl muž v kombinéze. Rozčíleně jsem švihala ocasem. ,,Nikam nejdu." prskla jsem po nich. ,,Jak chceš..." zamumlal sešitý chlapec. Kolem mě a chlapce se objevil modrý kruh. Jeho plameny byly obrovské, takže jediná cesta byla proskočit jimi. Začala jsem se trošku stresovat. Zbývalo asi deset minut. ,,Dabi, ty idiote! Já si s ní chci taky hrát!" slyšela jsem zvenčí dívku. ,,Někdy jindy." štěkl po ní a pak se obrátil zpátky ke mně. ,,No tak, princezno, boj oheň proti ohni nemá cenu...prostě udělej co chceme." začal se ke mně blížit. Z pohotovosti jsem si vybrala třetí schopnost. Tvořivost. Během chvilky se mi začala v pravé ruce tvořit dýka. ,,Radši zemřu než abych vás poslechla." odsekla jsem. Chlapec jménem Dabi se stále blížil, takže jsem já začala couvat. ,,Ale to přece nikdo nechce, princezno." ,,Neříkej mi princezno!" křikla jsem po něm a ohnala jsem se po něm dýkou. Chlapec jen tak tak uhnul. Jediné co jsem stihla, bylo trochu ho škrábnout na tváři. Z ranky vytekla trocha krve. Dabi v tekutině smočil dva prsty a pak si je jen s menším zájmem prohlédl. ,,Hah..." pousmál se a vytáhl vrhací nůž zpod kabátu jenž měl na sobě. Více jsem stiskla dýku. ,,Oko za oko, zub za zub..." zamumlala a vrhl po mně dýku minul. A to docela dost. I tak jsem se však za dýkou otočila. To byla chyba. Chlapec se ke mně zezadu dostal a chytil mě pod krkem. Vytrhl mi dýku z ruky. Tím vrhnutím jen odlákal mou pozornost...musím uznat, že to bylo chytré. Cítila jsem jeho dech na mém krku. Nebylo to nic příjemného. Levou rukou mě stále držel pod krkem a v pravé svíral dýku, kterou se až nebezpečně moc blížil mému obličeji. ,,Krev za krev..." zašeptal mi do ucha a řízl mě dýkou do pravé tváře. Ihned jsem pocítila malou vlnou bolesti a teplou tekutinu na tváři. Dýku následné odhodil o kousek dál. Chytl mě za levou tvář a otočil mi hlavu tak, aby byla čelem k němu pravou tváří. Teď jsem cítila jeho dech právě tam. Naklonil se blíže a slízl mi krev z tváře. Škubla jsem sebou. Nevím proč to udělal, ale byl to divný pocit. Po těle mi trochu naskočila husí kůže. Liga je poslední dobou tvořena kdejakým šílencem nebo psychopatem...i když to už byla asi i předtím. ,,Nehýbej se, princezno." sykl a slízl mi z tváře další várku čerstvé krve. Tohle je upír číslo dvě. Nom... každopádně jsem udělala to první, co mě napadlo. Depla jsem mu silou na nohu. Nevěřila jsem tomu, že to zabere, ale zabralo to! Chlapec povolil stisk a já jsem se z něj vymanila ven. Poodběthla jsem od něj kousek dál.

Síla mě začala opouštět o něco rychleji a více. Zavrávorala jsem a spadla jsem na záda na zem. Překulila jsem se na bok směrem k Dabimu. Teď ne...kdykoliv jindy, jen ne teď... ,,Dobrý pokus, ale moc ti to nevyšlo." zasmál se a rozešel se zpátky ke mně. Ohon zmizel, ouška, zuby i nehty se mi vrátily do normálu a před očima se mi začalo trochu rozmazávat. Ten sešitý mozek došel až ke mně a přidřepl si.  ,,Je konec, holčičko." řekl a zasunul mi ruce pod záda a pod nohy. Cítila jsem, jak mě zvedá do vzduchu. Kdybych mohla, bránila bych se, ale mé tělo opět neposlouchalo. Během chvilky jsem uslyšela ránu. ,,Máš tady kamarády...škoda, že už ti nepomůžou, že? " zašeptal. Ať radši mlčí, bastard jeden...Před očima se mi začalo zatmívat. ,,Tomiko!" slyšela jsem Midoriu tlumeně volat mé jmeno. To byla poslední slova před tím, než jsem úplně přestala vnímat a upadla jsem do temnoty.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Next part!
Jinak 1000 slov dámy a pánové 😂
Čekala jsem že to stihnu v 500 ale nic no. Kazdopádné otázky dne:
Mám pokračovat? Líbí se vám tenhle příběh? Napište prosím do komentářů :3
Uvidíme se u další kapitoly!
S láskou vaše JustCrazyGirl05 💕✨

Lady Fantasia  - BNHA FanFictionKde žijí příběhy. Začni objevovat