Lady Fantasia - BNHA FanFiction

22.

Trénink právě začal. Dostala jsem se na jeden z pilířů a přemýšlela jsem o svém finálním útoku. Mám na výběr z mnoha věcí, ale kterou si vybrat. ,,Vytvořit iluzi by nebyl špatný nápad. Mohla bych tak zmást soupeře a přepadnout ho zezadu. Neviditelnost taky není špatná, v podstatě stejně jako průchod hmotnými tělesy. Ani led by nebyla nejhorší volba, přimrazení by ho zpomalilo, ale led může rozpustit oheň, což je docela nevýhoda. Proto by byla lepší nějaká lepivá hmota. Ale potřebuji i něco k útoku. Černý oheň a jeho výbuchy, to nezní zle..." mumlala jsem si pro sebe tiše a nesrozumitelně. Jak vím, že mi nebylo rozumět? Jelikož jsem si pomalu nerozuměla ani já sama. Vyrušila mě až útočící kopie Ectoplasma. Pohotově jsem uskočila a nakonec jsem si vybrala tři quirky. Iluzi, led a můj milovaný černý oheň i s jeho výbuchy! Vytvořila jsem iluzi sebe na místě, kde jsem stála. Mé reálné já nebylo vidět. Pomalu jsem se rozešla zezadu k protivníkovi. Dvojník zaútočil na mou iluzi. Vypadal zmateně, když se mu rozpadla před očima. V době, kdy byl nepřítel zmatený jsem využila situace a přirazila jsem ho k zemi. Tím 'přimrazila' myslím, že mu čouhal jen obličej. Natáhla jsem k němu ruku. Ještě že to je jen klon. ,,Řekni pápá." zazubila jsem se a odbouchla jsem ho i s kusem ledu. Ozvala se silná ráná a celý sloup zalil černý dým, který se po chvíli rozplynul. Střípky ledu se rozletěly kolem. Všimla jsem si, jak na mě ostatní upírají překvapený pohled. Jen Katsuki se tvářil spokojeně. ,,Co je?" nechápala jsem a vytvořila jsem svou iluzy hned za Ectoplasmem. Mé reálné já pro ostatní opět zmizelo. ,,Asi budu potřebovat další duplikát " oznámila má iluze učiteli a ten malinko povyskočil. Nedivím se, představte si, že se za vámi objeví někdo, kdo stél ještě před zlomkem sekundy pár metrů od vás. Nic příjemného. Iluze se poté hned rozplynula a já jsem se opět objevila na pilíři. Naproti mě stál další duplikát. ,,Zdravím." usmála jsem se na něj a vytvořila jsem kolem něj několik iluzí sebe. Já jsem opět zmizela. Klon vypadal docela zmateně, ale nevyváděl se moc z míry, jako jeho předchůdce. Vytvořila jsem kolem něj ohnivý kruh. Můj milovaný osobitý černý oheň. Směrem do středu se kolem něj udělaly ještě ledové ostny. Dámy a pánové...napadl mě šílený nápad! Plně jsem se soustředila na led a na oheň. Jestli se tohle povede, tak vyvrátím teorie fyziky a dalších takových věcí. Vlastně všechny quirky tak nějak vyvrací fyziku. Po nějáké chvíli se povedlo přesně to, co jsem chtěla, takže fyziko, JDI SE VYCPAT!
Ledové ostny vzplály černým plamenem. Chápete to? Přinutila jsem hořet led! HOŘET LED! Udiveně jsem tam stála. Bylo to nádherné. Kusy ledu zbavovaly počátek plamene do světloulince šedomodré. Sjela jsem pohledem na svého tátu. Vypadal docela udiveně. Teda na někoho jako je on.
,,Už chápu, proč po tobě Liga jde." ozval se nějaký hlas. Byl známý, ale i tak jsem ho momentálně neuměla nikam přiřadit. Až po několika sekundách jsem si všimla vcházejícího All Mighta. Ne toho silného neporazitelného hrdinu, ale suchou, vyzablou a slabou špejli. ,,Mít někoho s tvou mocí je výhra, pokud ten quirk umí člověk ovládat." pronesl bývalý hrdina číslo jedna. Nevěděla jsem, jestli to brát jako poklonu nebo ne. Při vzpomínce na Ligu se mi však zrovna neulevilo. Tu bandu parchantů už nechci vidět. Mimo Togu, ta by mi nějak nevadila. ,,Já...nevím co na to mám říct pane..." řekla jsem s neutrálním, i když možná trošku přidrzlým, tónem v hlase. Má tvář byla stejně neutrální jako tón. Někdo by mi mohl začít nadávat, jakou že to mám drzost takhle mluvit s bývalým Symbolem míru. Já jsem prostě jen nevěděla, jak na to reagovat. Co by jste udělali vy, kdyby za vámi přišel nejlepší hrdina vůbec a řekl vám: 'Čau, chápu, proč po tobě jdou padouši, kteří už dvakrát napadli nějakou školní akci a ještě se je nepodařilo chytit. Doufám, že tě nečapnou znova.'
,,Mohla by jste jít na chvíli se mnou slečno Shigaraki?" zeptal se mě. Opravdu mě právě nazval: slečno SHIGARAKI?! Fuuu...fajn Tomiko, uklidni se. Určitě to nemyslel špatně. Nádech, výdech, nádech, výdech.
Plamen, který zapaloval led zhasl a led se rozpadl a zavalil klon Ectoplasma. Dostala jsem se dolů a jakmile jsem kolem Ectoplasma procházela, zamumlala jsem : ,,Až se vrátím, budu potřebovat nového."
Na posilněnou jsem si dala jeden bonbón, který jsem vytáhla s kapsy v obleku. Tohle jsem si zapomněla zmínit co? Zboku na obleku na obou stranách jsou nepatrně kapsy, ve kterých jsou ukryté sladké bonbóny. Potřebuji přece cukry dobrat energii. All Might se rozešel pryč a pokynul, abych jo následovala.

Vyšli jsme společně ven ze cvičiště Gamma. Až teď jsem pořádně viděla, jak špatně na tom muž je. Jeho vlasy byly rozcuchané a jeho tělo bylo úplně slabé. Musím přiznat, že mi ho bylo docela líto. ,,Co jste potřeboval, pane?" zeptala jsem se s úctou. ,,Je to takové divné téma, ale co se stalo s tvou babičkou? Znala jsi ji vůbec?" zeptal se mě. Ok, tuhle otázku jsem fakt nečekala. ,,Ehm...myslíte babičku Nanu, nebo-" ,,Ano tu." skočil mi do řeči All Might. O babičce Naně toho moc nevím. Maminka mi jen říkala, že byla velmi silná. Že její quirky byl silnější, než quirky ostatních a že ho získala až později než ostatní. Máma věřila tomu, že když jsem na quirk čekala dýl než ostatní, bude stejně silný, jako ho měla babička Nana. Jednoho dne však o tu moc znenadání přišla. Jen tak. Tatínek tvrdil, že ho předala někomu jinému, ale to je hloupost. Quirk se přece nedá předat, ne? Taky říkali, že byla hrozně hodná na všechny lidi. Vše dělala s úsměvem na tváři. Byla to hrdinka. Jen podle toho, co jsem o ní slyšela chci být jako ona. Hrdinka s úsměvem na tváři. ,,No...nevím co se s ní stalo. Slyšela jsem o ní jen od rodičů, ale mockrát jsem ji neviděla. Proč vás to zajímá?" nechápala jsem. Hrdina alias profesor na místě ztuhl. ,,To je jedno." zamumlal. Neříkejte mi, že měl s mojí babičkou nějaké pletky! Víte co, já to radši nechci vědět. ,,Vím jen to, že byla hrozně hodná. Vše dělala s úsměvem na tváři. Byla hrozné silná, ale i tak přišla o svou moc. Prý jí někomu darovala Její quirk byl-" ,,One for All." skočil mi opět do řeči. Já jsem chtěla říct, že byl mocný. Jak může vědět její quirk. ,,Ehm...cože?" opět jsem nechápala. ,,Kvůli mě přišla o moc. Já jsem byl ten, kterému tu moc předala. Já jsem od ní získal moc One for All." pronesl tiše. Můj výraz ve tváři se momentálně nedal slovy popsat. Proč mi to říká? Jaký k tomu má důvod?
,,J-Já..V-Vy...O-O-Ona..." nedokázala jsem ze sebe nic dostat. Začala jsem si dávat dvě a dvě dohromady. Nana přišla o moc předáním schopnosti. All Might je momentálně slabý bez té schopnosti, kterou mu má babička předala. Muselo to znamenat, že ,,Vy jste tu moc předal dál že? Někomu jinému. Proto jste nastoupil na U.A. jako učitel. Hledal jste nástupce jako ona." vydechla jsem nakonec. All Might jen kývl. Neměla jsem k tomu co říct. Nevěděla jsem, co mám říct. Dlouho bylo ticho. ,,Jsi stejně mocná, jako ona, Tomikoto Shimuro." řekl nakonec bývalý Symbol míru. ,,Teď by jsme se už měli vrátit." zamumlal a rozešel se zpět na cvičiště Gamma. Já ho následovala. S tváří, která byla kombinací ublíženo štěněte a někoho, kdo se právě opařil horkou kávou jsem cupitala za ním.

Dorazili jsme dovnitř. Všechny pohledy sjeli na mě a na All Mighta. Šourala jsem se pomalu se svěšenou hlavou a vrátila jsem se k tréninku jako ostatní. Teď to nechci řešit.
.
.
.
.
.
.
.
.
Kapitola 22!
Tahle kapča byla taková dost propletená, za což se omlouvám 😶😔
No nic...přejdu k otázce dne:
Kdyby jste si mohli vybrat, kdo z postav z BNHA by byl/i váš/i rodič/e?
Za mě Aizawa a Present Mic! Za prvé, oni dva jsou spolu nehorázně rozkošní a za druhé, kdo by je za rodiče nechtěl? Hlavně bych měla dva úžasné sourozence :3333 (Eri a Shisoua)
Well...uvidíme se u další kapči!
S láskou vaše JustCrazyGirl05 💕✨

PS: Tu písničku jsem tam prostě musela dát xD