Wrong Direction (N.H.)

19. Co se mezi váma děje?

,,Zoe." vzbudí mě hlas poměrně blízko mého ucha, až mi přejede mráz po zádech. Otevřu oči a všimnu si Nialla, který v jedné ruce drží mé sluchátko.

,,Budeme přistávat." vysvěltí mi a já chápavě přikývnu. Sednu si o něco nrormálněji až pocítím jak mě bolí za krkem. Připoutám se a uklidím sluchátka do tašky. Takže jsem prospala cleý let, to je asi dobře. Za chvilku budeme na letišti a tam se s Niallem rozloučím a bude to dobré.

,,Zoe, domů z letiště pojedeš s Niallem a Jamesem jo ? Já musím jet něco vyřídit a oni jedou na rozhovor do the Late Late show což je pocestě, takže tě odvezou." Otočí se na mě Rachel ze sedačky před námi a já mám sto chutí bouchnout halvou do zdi. Jakou smůlu musí člověk mít, aby se mu dělo to co mně ? Něco si přeji a život mi přihrahe přesný opak.

,,Já si klidně můžu zavolat taxík, to není problém. Nechci otravovat." snažím se to zahrát tímto směrem.

,,Ne opravdu to máme po cestě, takže to není žádný problém." usměje se na mě mile James, a poté se oba otočí opět normálně. Pro sebe se tedy zamračím a opřu se do sedačky. Zato Niall se spokojeně usmívá. Když mu to přijde tak skvělý.... Proč já.....

****

Nasednu do auta. James řídí, Niall sedí na místě spolujezdce a já sedím vzadu, takže to není až tak hrozné. Niall s Jamesem se baví o něčem ohledně rozhovoru. Upřímně Niallovi docela i závidím. V Late Late show je vždycky sranda. Každopádně jsem spokojená, já koukám do mobilu a oni se baví mezi sebou.

,,Zítra máte od jedenácti to focení. Oboum vám večer pošlu adresu studia kde budeme fotit." sdělí nám po chvíli James, když ukončí rozhovor s Niallem a my oba přikývneme.

,,Kam teď?" koukne James do zpětného zrcátka na mě, ptajíc se jestli má jet rovně nebo zabočit.

,,Do prava." řekneme oba s Niallem zároveň a James tedy zatočí. Ajo Niall tady vlastně byl s řidičem, když jsme odlítali do LA.

,,Já umím mluvit." řeknu odměřeně směrem k Niallovi.

,,Promiň, jen jsem chtěl pomoc." otočí se na mě dozadu.

,,To ty vždycky." šeptnu o něco tišeji a odvrátím od něj pohled. Neujde mi jak se James zvláštně zatváří. Zbytek cesty už je tedy v autě opravdu prakticky úplné ticho, kromě teda mého navigování Jamese k mému domu. Ale ta atmosféra by se zase dala krájet. Ani nevíte jak radostně vydechnu, když konečně zastavíme.

,,Děkuju, ahoj." řeknu a rychle vystoupím z auta ještě se vydávajíc dozadu,vytahujíc si ven kufr a poté se vydám ke dveřím od mého paneláku.

Niallův pohled

Zoe vyleze z auta a jde si vyndat svůj kufr ven. Šel bych ji pomoc, ale myslím, že by z toho nebyla moc nadšená. Pozoruji jí tedy ve zpětném zrcátku, protože já zkrátka musím. Nevím co mám dělat. Vím, že jsem to asi celé včera v noci pokazil, ale ona vypadala spokojeně a bylo to dokonalý. Myslel jsem, že to naopak bude znamenat nový začátek něčeho víc než je přátelství ,ale jak se zdá tak už pro ní nejsem ani kamarád.

,,Co se děje mezi váma dvěma?" zeptá se mě potichu James tak, aby to Zoe neslyšela.

,,Nic, co by mělo." zalžu mu. Normálně jsem k němu upřímný, ale teď nevím moc sám co se děje a jediný člověk, se kterým se o tom chci bavit je ona.

,,Nelži mi. To auto málem vybouchlo." koukne na mě rázně a na to se ozve zavření kufru od auta. Pozoruji jak se Zoe vydává k jejímu domu. nemůžu jí prostě jen tak nechat odejít. Musím s ní mluvit, alespoň na nachvíli.