Wrong Direction (N.H.)

24. I have to pee

,,Ahh konečně." vydechne Niall, když se posadíme na můj gauč a na stůl si vyložíme naše jídlo, které jsme si objednali, aka čínu. A řeknu vám, že bylo fakt vtipné pozorovat reakci kluka co nám jídlo přivezl. To víte, ne každý den nepotkáváte spoutané lidi. Ale naštěstí byl opravdu milý a společně jsme se tomu tak nějak zasmáli, i když mi to vlastně až tak vtipné nepříjde. Zkrátka jsem byla milá. Jinak celou tu dobu co jsme spoutaní, což už budou dvě hodiny, jsme spolu moc nemluvili. Když jsme přišli ke mně, tak jsme si jen nalili pití, objednali jídlo a šli koukat na televizi a u toho byli na mobilech nebo tak. Opravdu se nechci bavit.

,,Ještě, že Rachel s Jamesem jsou alespoň na tolik rozumní a uvědomili si, že jsem levák a nechali mi levou ruku volnou a tobě zase tu pravou." řekne a dá se do jídla.

,,To je asi ta nejpozitivnější věc na týhle situaci." ušklíbnu se a taky začnu jíst své nudle s kuřecím masem. On už na to nic neříká a tak oba jíme zatímco koukáme na televizi.

*****

,,Takžee, nechceš něco dělat ?" ozve se Ir, který už několik hodin okupuje můj byt. Je to asi hodina co jsme dojeli a koukali jsme teď na nějakou komedii co v televizi dávali.

,,Ne, proč bysme měli ?" pozvednu obočí a otočím se na něj.

,,Už se docela nudím a když už tady stejně jsme, tak proč si nepromluvit ?" pokrčí rameny. Divím se, že se ještě pořád snaží. 

,,Ne." zakroutím rázně hlavou a on si povzdechne.

,,A tak...nemáš tady alespoň nějaký hry ? Takhle ten čas vůbec neuteče." navrhne a já se zamyslím. No vlastně je to pravda. U her se člověk nemusí bavit o ničem jiným než o tý hře.

,,Noo, co takhle monopoly ?" ušklíbnu se na něj a jemu se rozzáří oči jako malému dítěti.

,,Rozsekám tě na kousíčky." ušklíbne se.

,,To ani nestihneš, budeš na mizině dřív než se stačíš rozkoukat." mrknu na něj a začnu se zvedat, vydávajíc se k sobě do pokoje, jenže udělám doslova krok a ucítím studený kov se zařezávat do mého zápěstí. 

,,Auu." syknu. 

,,Promiň já zapomněl." uchechtne se Nalil a zvedne se následujíc mě do pokoje.

O dvě hodiny později

,,Tak plať Horane." ušklíbnu se natahujíc ruku k němu.

,,To si děláš srandu, už zase." postěžuje si Niall a zaplatí mi již podruhé poměrně velkou sumu. Ale i on sám má pořád dost peněz, takže mu to až tolik neubude.

,,Děkuji bylo mi ctí."radostně si od něj převezmu danou sumu a uložím jí na svou hromádku.

,,Víš, nerad přerušuji tuhle hru,ale už to držím dlouho a opravdu už potřebuju na záchod." řekne s nervózním úsměvem.

,,Ne, tak to ani náhodou, na to zapomeň." zakroutím rázně hlavou. Pravda je taková, že už taky tak půl hodiny se mi opravdu chce.

,,A to to jako mám držet až do zítra do pěti ?" uchechtne se a já si povzdechnu.

,,No jakoby taky už potřebuji" přiznám se zkousnutým rtem.

,,Tak pojď, nějak to budeme muset udělat." zvedne se a vydáme se do koupelny. No jednou to stejně muselo přijít. Očividně teď je ten čas.

,,Takže...jak to uděláme ?" zajímám se když dojdeme do mé koupelny spojené se záchodem. Kdybych alespoň měla záchod u dveří. Jeden by šel na záchod a druhej měl ruku prostrčenou dveřmi, ale čekal venku. Jenže to já ne,takhle to tady nefunguje.