Wrong Direction (N.H.)

25. Kdo ti to řekl?

,,Notak můžeme si už sakra promluvit ?" Niall už zní skoro až naštvaně. Není divu, je to už nějaká chvilka co se o tomhle hádáme.

,,Fajn chceš si promlvuti ? Tak mluvme. Konečně jsi mě dostal do postele, můžeš si pogratulovat a zapsat si mě jako další na seznam." ironicky se na něj usměju.

,,Co tím myslíš ?" nechápavě na mě kouká.

,,Hailee mi řekla, že jsi jí podvedl a to byl důvod proč jste se rozešli. Taky mi řekla, že je u tebe běžný, že holky jenom dostaneš do postele a pak se na ně vykašleš." křiknu na něj.

,,Dobře tak to je pravda a co jako ? Nemyslela jsi si, že ty jsi nějaká vyjímka ne ? Já z toho nechtěl dělat velkou věc, ale tys prostě pořád musela." povzdechne si a mně v tu chvíli jakoby se zastavilo srdce. Takže je to pravda. Neznamenala jsem pro něj ani o setinu víc než jiný holky, se kterými spal.....

Otevřu oči a ze snu se přenesu zpět do svého pokoje a cítím jak se můj hrudník nadzvedává poměrně rychle. Ježiš to byl zase sen. Možná to je ten důvod proč s ním o tom taky nechci mluvit. Bojím se toho, že by přiznal, že to byla pravda. Nechi být jen další ze seznamu a takhle si říkám, že tady možná je nějaká malá naděje, že to tak není. Prostě v to doufám, jenže zárovrň se přes to nedokážu jen tak přenést a dělat, že se vůbec nic nestalo, ale pro mě pořád lepší než se dozvědět nemilou pravdu. Až teď si uvědomím, že Niallova ruka je stále přehozená přezemě a tak jí rychle odstrčím. On zabručí a otevře oči.

,,Tohle není tvoje polovina Horane." řeknu naštvaně. Jakoby ve mně ten sen opět vyvolal negativní myšlenky. A to jsem si říkala, že to nejhorší aneb spánek už máme zasebou. 

,,Promiň." zabručí a poposune se dál oděmě. 

,,Vyspala jsi se dobře ?" zajímá se.

,,Na to, že jsi mě tady celou noc okupoval se to dalo." zalžu. Ve skutečnosti se mi spalo víc než dobře, tedy když opomenu ten sen. Ale co jsem usla,tak jsem se ani jednou neprobudila.

,,Tak vstáváme ?" zeptá se a já přikývnu. Vyhrabeme se tedy nějakým způsobem z postele a naše kroky míří do koupelny, kde se opět musíme poprat se záchodem, ikdyž upřímně už si na to tak nějak začínám zvykat. Společně si vyčistíme zuby, učešeme vlasy a vydáme se do kuchyně.

,,Co ruka ? Bolí ?" zajímá se, když stojíme u pultu a je to poprvé od ranního rozhvoru v posteli, co jsme jeden na druhého promluvili. 

,,Nic hroznýho." pokrčím rameny a zívnu si. Nojo musím se ještě víc probrat. 

,,Co si dáme ke snídani ? Máš vajíčka ? Dovela bych si je dal." zamýšlí se.

,,Jo můžeme, dlouho jsem je ke snídani neměla." ledabyle pokrčím rameny. 

,,Hele je všechno v pohodě ? Včera už jsme soplu poměrně vycházeli a dneska se zase chováš dost odměřeně. Hele je mi líto, že jsem v noci okupoval tvůj osobní prostor, ale já nevím co dělám ve spaní. Měla jsi mě prostě odstrčit." omlvuně na mě koukne a mě až překvapí  jak je na něm vidět jak moc vážně to myslí. To bych nečekala. 

,,Ne, nic se nedějě. Neřeš to." mávnu nad tím rukou načež on teda jen přikývne a dáme se do přípravy vajíček. 

Odpoledne

,,To už byl fakt poslední díl ?" zamračím se. 

,,Očividně." přitáká Niall a já si povzdechnu. Víte poté co jsme se nasnídali jsme se přemístil do obýváku, kde jsme až doteď byli vyvalení a koukali jsme na Přátelé. Našli jsme totiž program, kde teď dělali nějaký maraton, ale ten už teď skončil a prý bude pokračovat zase až zítra. Achjo to bylo dobrý. neměli jsme moc potřebu se s Niallem bavit a když, tak jenom o tom seriálu a navíc jsme se tomu i párkrát zasmáli.