Epilog

1K 61 37
                                    

O půl roku později

,,Zlato notak už pojď, nebo přijdeme pozdě." křikne na mě Niall u něj ve vile.

,,Nojoo už letím." křiknu nazpět z koupelny, kterou rychle opustím a seběhnu za ním dolů do obýváku. 

,,Nevím, že jsi si ještě nezvykl, že mi to občas trochu dýl trvá." zasměju se. 

,,Taky se tomu divím, ale asi nikdy si na to nezvyknu." zasměje se i on, přičemž z věšáku vezme mou světlounce růžovou bundu a podrží mi jí tak, abych do ní rovnou mohla strčit ruce.

,,Děkuju." usměju se na něj a když si bundu zapnu, tak se k němu natáhnu pro rychlý polibek. 

,,Ještě." zaprosí, když se od něj odtáhnj a přitáhne si mě zpět do polibku. S úsměvem spolurpacuji a svoje ruce obmotám kolem jeho krku zatímco on ty své umístí na můj zadek. 

,,Musíme jít nebo to přeci nestihneme." s úsklebkem se od něj po chvíli odtáhnu.

,,Oni počkají." zamručí a chce si mě přitáhnout zpět k sobě.

,,Ne v žádným případě. Jdeme." zakroutím rázně hlavou a nazuju si boty. 

,,Tak fajn." ulíženě se zamračí, berouc klíče, ale oba se zasmějeme a vyjdeme ven.

,,Ježiš to je zima." zadrkotám zuby, když kouknu na zasněžené okolí. 

,,Neboj zítra v LA bude teplo." usměje se zatímco mířímd k jeho autu, do kterého nastoupíme a on hned zapne topení. Víte zítra ráno odlítáme do LA. Naštěstí nás tam oba ženou naše povinnosti,takže můžeme letět spolu a nemusíme být od sebe.

,,Už, aby to bylo.  Nesnáším zimu." zamračím se. Proč to někdo vůbec vymyslel ? Nemůže být všude celý rok teplo ?

,,Já vím lásko. Říkáš to každý den od doby co začal podzim." zasměje se.

,,Hele jestli se ti něco nelíbí tak vím i o jiných věcech, které se mezi náma dějou každej den a nemusí." řeknu výhružně načež on na mě hodí vystrašený pohled, ale poté se začneme oba smát jak už je u nás zvykem.

****

,,Ahoj, no kde jste. Pojďte prosím vás. Máte stěstí, že jste to stihli." pozdraví nás Rachel když vejdeme do studia, kde dnes máme rozhovor. Ano byli jsme spolu s Niallem pozváni na rozhovor. To víte...lidi dost zajímalo to, že jsme s Niallem spolu. A kupodivu je to pořád nepouští i když už to vědí asi měsíc.  

,,To si vyřiď tady se svojí svěřenkyní. Já nejsem ten co byl hodinu v koupelně." zasměje se Niall a na uvítanou jí obejme,. Dnes tu James není, protože má nějaké důležité zařizování a vyjednávání ohledně Niallova  turné, takže tu je jen Rachel. 

,,Jo, ale taky zmiň kdo tě musel ráno takovou dobu tahat z postele." oplatím mu s protočením očí a i já objemu Rachel. 

,,Ale notak vy hrdličky, pojďte." zasměje se Rachel a tím přeruší naše dohady o tom čí vins je, že jsme tady takhle naposlední chvíli. Následujeme jí tedy a já si vzpomenu na to, jak vlastně James s Rachel "přišli" na to, že jsme s Niallem spolu. Byli jsme spolu v tu dobu asi dva týdny a rozhodli jsme se, že by to asi měli vědět. 

Flashback

,,Jamesi, Rachel....my bysme vám chtěli něco říct." začne mluvit Niall když dojdeme za našimi dvěma manažeri. 

,,Mluvte." vyzve nás James. 

,,No my....jsme spolu." pokračuje Niall a chytne mou ruku do té své. James si s Rachel vymění pohledy, ze kterých úplně nevíme co vyčíst. James poté promluví.

Wrong Direction (N.H.)Kde žijí příběhy. Začni objevovat